Když se na konci minulého tisíciletí rozpadlo Československo, rozpadl se i Svaz maďarsko-československého přátelství. Podstatná část členů si ke kamarádství vybrala Česko a založila Bohemii. Staronová společnost žila (a žije) opravdu bohatým životem: Zájezdy do České republiky, plesy, vydávání knih a časopisu, pořádání festivalů, na něž jsou zváni i čeští muzikanti. A tak jsme vyjeli i my, pěvecké trio s harmonikou a s písničkami z doby, kdy válčil Josef Švejk a jeho autor Jaroslav Hašek.

Vedle Jaroslava Haška má společnost v erbu dalšího oblíbeného spisovatele - Bohumila Hrabala. Ten se stal pro Bohemii kultovním autorem, který naplnil život společnosti snad až po okraj. Řada zájezdů do Prahy směřovala především do Libně a do hospůdek, které autor rád navštěvoval a do pivovarů, ve kterých se vařilo dobré pivo, ale také třeba do spisovatelova rodného Nymburka.

Kdykoliv jsme hostovali na plese či festivalu, nikdy nechyběl stánek s knihami Bohumila Hrabala, samozřejmě přeloženými do maďarštiny a za pultem se stálým úsměvem pan vydavatel - člen Bohemie - László Polgár. Jaroslav Hašek a Bohumil Hrabal jsou nejčtenějšími českými autory v Maďarsku. Po Hrabalovi je nazvána i jedna budapešťská pivnice. Na velvyslanectví jsme se dokonce poznali i s maďarským literárním vědcem - hrabalologem.

Obliba spisovatele došla tak daleko, že prý i dva narození chlapci ve spolku dostali jméno Bohumil. S Bohemií kamarádíme dlouhá léta. V Budapešti jsme hráli čtrnáctkrát na plesech i pivních slavnostech, ale také v Miskolci a na březích Balatonu. Objevili jsme se i v programu maďarské televize.

Zažili jsme i mnohá překvapení u nás doma. Hráli jsme třeba na dudáckých slavnostech ve Strakonicích a náhle na nás z davu zamával Otto Zachár - předseda Bohemie a s ním osazenstvo celého autobusu z Budapešti. Až jsem údivem zapomněl chvilku hrát. Nebo jsme hráli na slavnostech v Holašovicích a najednou se k našemu zpěvu česky (!) přidali turisté z Maďarska - opět členové Bohemie, kteří se vydali k nám a za námi. Do táborského divadla jsme pozvali významného maďarského výtvarníka, grafika Líviusze Gyulaye, samozřejmě za vydatné asistence přátel z Bohemie. Na vernisáž výstavy přijeli opět členové spolku - Otto Záchar, Lászlo Polgár, Eva Molnár… a spolu s nimi dvacítka přátel Česka. Cestu do Maďarska už známe nazpaměť. A domluvu pomocí baletu a pantomimy jsme vůbec nepotřebovali. Většina v Bohemii - má téměř 400 členů od nejmenších dětí až po kmety - se učí česky. A co je ještě důležitější? Česky umí a ti nejlepší čtou Hrabala v originále.

KAREL DAŇHEL