Snahou autorů výstavy je prostřednictvím archeologických a historických pramenů představit často dramatické příběhy, které vypovídají o osudech dávno zapomenutých jednotlivců i populací. Z těchto důvodů je výstava zaměřena především na předvedení pokladů jako celků a jejich historicko-archeologickou interpretaci, zatímco specializovaný pohled na jejich jednotlivé složky obsahuje odborná publikace vydaná k výstavě.

Jednou ze zajímavostí je například nález měděných žeber, mezi nimiž byl umístěn velmi vzácný a ojedinělý šperk - zlatá záušnice z doby bronzové. "Můžeme se ptát, kdo a proč takto, jaksi nesourodý depot připravil. Na jedné straně máme, v uvozovkách, málo zajímavou surovinu, a vedle toho leží takový unikát," poznamenal mluvčí muzea Josef Makoč. Tento nález objevil muž, který pátral po artefaktech druhé světové války, když zjistil, co našel, přivolal archeology.

K zajímavým středověkým nálezům určitě patří mincovní poklad ze Soběslavi, který objevil jeden chodec při venčení psa na revitalizovaném břehu Černovického potoka. Nalezený shluk mincí tvarem odpovídal tomu, že byl nejspíše uložen v koženém vaku, jenž se nedochoval. Poklad tam asi v roce 1620, kdy se na Soběslavsku a Táborsku pohybovala císařská armáda během třicetileté války, uložil žoldnéř. "Obsahoval totiž mince z celé Evropy, které na našem území neplatily. Asi z bezpečnostních důvodů, aby tento nastřádaný žold nenosil zbytečně s sebou, ho ukryl a už si ho nikdy nevyzvedl," popsal Makoč pravděpodobný příběh pokladu.