Moje srdce chrám je tichý, jehož světa hluk se dálí…"
Město Kardašova Řečice si letos připomíná 200. výročí narození svého slavného rodáka, obrozeneckého básníka a katolického kněze Boleslava Jablonského. Ve své době mimořádně oblíbený a národem milovaný autor milostných 
a vlasteneckých veršů, jehož pomník zdobí řečické náměstí od roku 1886, se tu narodil 
14. ledna 1813 jako Karel Tupý, syn zdejšího mlynáře. Jeho životní cesta vedla nejprve do  Jindřichova Hradce. S myšlenkou na svá gymnaziální léta v roce 1862, napsal verše:

„Slavné sídlo Jindřichovo,
panno zaklená v pohádce,
zde jsem zaslech první slovo
o své velké, slavné matce.

V tvojích stěnách rozšířilo
jinošské se srdce moje,
zde se nejprv ponořilo
v nadpozemské slasti zdroje.

Odtud mistrů tvojich péčí
odnesl jsem kořist dvojí:
zde jsem, učen cizou řečí
naučil se kochat svoji."

Po studiích na teologické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity a kněžském vysvěcení v klášteře premonstrátů na Strahově vykonával církevní službu v Radonicích nad Ohří a pak, od roku 1847 až do konce svého života, v polském klášteře ve Zwierzynci 
u Krakova. Dlouhá léta v cizině mu kromě stesku po domově působila i hmotné strádání.

„U nás jináče, jaksi svobodněji/ tam volně žijou, tu jen volně pějí./ Tam pán i nepán – každý jest člověkem./ Neníť druhých Čechů na světě dalekém!/ Ó smutno, smutno, srdce ke svým skáče./ U nás jináče, ach u nás jináče!"

Na rozdíl od svého o tři roky staršího současníka Karla Hynka Máchy, který se za svého života žádného uznání nedočkal, byl Jablonský ve své době nejvíce ceněným českým básníkem. Jeho verše, jakkoli se mohou jevit současnému čtenáři překonané, patří svojí upřímností a hloubkou citu 
k vrcholům česky psané lyrické poezie počátků romantismu v naší literatuře. Jablonského posmrtný návrat do vlasti, na vyšehradský Slavín, se také stal projevem nebývalého vlasteneckého obdivu a lásky celého národa.

„Ó smutno v dáli žít od matky otčiny/ ó smutno umírat, kde cizí končiny./ Ó, jestli cizí kraj mé kosti pochová/ to aspoň srdce mé tam, přijmi, vlasti má."

Již loni vydalo město Kardašova Řečice s Muzeem Jindřichohradecka básníkovu monografii Těžko jest slavíku od Zdenky Maršíkové. Jindřichohradecké nakladatelství Epika připravilo antologii textů z minulosti Kardašovy Řečice, kterou pod názvem Zaneste city mé ku klidné Řečici editoval Jan Frolík.

Rok Boleslava Jablonského začal v Kardašově Řečici 
13. ledna. Volně pokračoval při prvomájovém odpoledni v Masarykově háji připomenutím básníkovy osobnosti. Dne 25. května uskutečnili občané Kardašovy Řečice zájezd na Vyšehrad, kde se odehrál pietní akt u Jablonského hrobu, a do strahovského kláštera. V červnu pak navštívili Jablonského kněžské působiště v Radonicích nad Ohří.

Hlavní oslavy se uskutečnily 11. srpna v Kardašově Řečici. Jejich součástí byla mše, kterou sloužil opat premonstrátů na Strahově, P. Michael Josef Pojezdný za hudebního doprovodu sdružení Societas Musicalis, a vernisáž výstavy na radnici, kterou připravilo Muzeum Jindřichohradecka. Na slavnosti se podílela také VI. Župa Boleslava Jablonského sdružených obcí baráčníků v Soběslavi. V rodném básníkově mlýně otevřel téhož dne jeho majitel Eduard Adámek malé muzeum, jehož tři stálé expozice jsou věnovány Boleslavu Jablonskému, mlynářské tradici a historii řečického sportu.

Také Jindřichův Hradec, město Jablonského gymnaziálních studií, se k odkazu básníkovy osobnosti přihlásil. Dne 11. března uspořádal spolek Přátelé starého Jindřichova Hradce přednášku Zdenky Maršíkové Boleslav Jablonský – básník a kněz. Součástí setkání bylo i otevření výstavky, uspořádané Muzeem Jindřichohradecka.

„Nedivte se, drazí moji,/ divadlo že v tužbách mých – / vždyť jsem já nejstarším hercem/ z dávných časů Tylových!/ Hrál jsem před pěvcem Kollárem/ před Preslem i Klicperou/ s Máchou, Kaškou i Filípkem/ veselou i smutnou hrou./ Ó jen končte, rychle končte/ chrám ten, v němžto věčný ruch;/ leč já vám tam nezahrám již/ leda někdy – jako duch."

Jindřichohradecká divadelní společnost Jablonský, ani ochotnický soubor J. K. Tyl 
z Kardašovy Řečice nechtěly 
a snad ani nemohly 200. výročí básníkova narození opomenout. Sabina Langerová vytvořila podle monografie Zdenky Maršíkové dramatický literární útvar Vivat Jablonský!. Oba soubory se společně pokusily oživit básníkovy osudy formou scénického čtení 
s divadelními prvky. Představení, uvedené na závěr Roku Boleslava Jablonského, který důstojně i zajímavě potvrdil důležitost poznávání a udržování místních tradic i úctu ke kulturnímu odkazu minulosti, uvedli premiérově v pátek 
v Kardašově Řečici a v sobotu od 
19 hodin jej zopakují v jindřichohradecké Střelnici.

„Ctěte svůj jazyk, zvyky své a práva/ dokažte skutkem, že jste Čechové/ a vlasti české opět vzejde sláva/ kterou se skvěli naši předkové."

JIŘÍ LANGER
Autor je režisér divadelního představení.