Slovenští vězni na desítkách barevných a jedné černobílé fotografii – to je výstava V odloučení slovenské autorky LenyJakubčákové.

Minulou středu ji v předsálí českobudějovického kina Kotva za účasti mnoha hostů slavnostně zahájil fotograf Jindřich Štreit, který třicetiletou Lenu Jakubčákovou vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie při Slezské univerzitě v Opavě.

Pocit svobody

„Lena chodí do věznice, aby podala ruku lidem, kteří zde žijí,“ uvedl Jindřich Štreit při zahájení výstavy.
„Nehledá nic výjimečného, jde tam kvůli lidem, a to je na fotografiích vidět.“

Štreit připomíná, že dostat se do vězení jako fotograf není jednoduché.
„Při fotografování je složité, abychom neporušili svobodu lidí a práva vězňů, které i tam mají. Vězeň se může cítit svobodný i ve vězení. Vím, o čem mluvím, protože vězení mám také za sebou. I za mřížemi jsem měl vnitřní pocit svobody.“

Štreit pokračuje, že autorka nefotí jen lidi, kteří trpí a mají nějaké problémy, ale o těch problémech s nimi hovoří a ptá se jich na ně.
„Je pro ni důležité být s nimi, vyslechnout je a dát jim srdce, které má a bezelsně dává,“ pokračuje Jindřich Štreit a vyzdvihuje tak přednosti své studentky.
„Tenhle typ fotografie mohou dělat jen někteří lidé, kteří cítí a jsou propojeni s člověkem,“ pokračuje Jindřich Štreit.

Připomenul, že vystavované fotografie nejsou konečně uceleným souborem.
„Jedná se o esenci,“ dodává Jindřich Štreit.

Šikovnou autorku do předsálí kina Kotva doporučil kurátor zdejších výstav Václav Němec.
„Tento cyklus, coby klauzurní a nyní i bakalářskou práci na Institutu tvůrčí fotografie vede Leně Jakubčákové kritickým i laskavým slovem jeden z nejvýraznějších fotografů české dokumentární scény Jindřich Štreit,“ říká Václav Němec.

Respekt i pokora

„Právě díky jeho vlivu se autorka začala dokumentární fotografii věnovat vážněji. K tématu vězňů se dostala přes svého otce, který ve věznici zabezpečoval rekvalifikační kursy pro odsouzené, kteří jsou těsně před propuštěním. I přes velmi složité shánění povolení pro fotografování v obou věznicích Lena Jakubčáková svého rozhodnutí nelituje,“ pokračuje Václav Němec.

„Během krátké doby si díky své šťastné a empatické povaze získala tolik nezbytnou důvěru vězňů a na autentických i výtvarně zajímavých fotografiích je to znát. Z jejich snímků vyzařuje respekt, pokora a v dokumentární fotografii tolik potřebné porozumění,“ dodává kurátor Václav Němec.

Čekání na povolení

Autorka výstavy Lena Jakubčáková je zájmem o její snímky překvapená. Práce ve vězení ji bavila a přiznává, že by ráda v projektu dále pokračovala.
„Jenže bude těžké získat nová povolení, abych mohla ve vězení fotografovat,“ dodává autorka.

Vězni by také chtěli na památku snímky, které vytvořila, ale kvůli přísným opatřením jim je dát nesmí.

„Kdyby jim je dala, porušila by paragrafy, tak aspoň zorganizuje výstavu ve vězení,“ doplňuje Jindřich Štreit.