Když přijel vlakem do města, kde měl nastoupit náhradní vojenskou službu, v pravé poledne se z nádražky vymotal opilec. Stáhl si kalhoty a na peróně sedl na bobek.

Převážně zvesela vzpomíná na mládí  ve své druhé knížce Jiří Hovorka, malíř a grafik, který působil také v Deníku. Po loňské literární prvotině Pozdrav, ptáku!, v níž zpracoval vzpomínky na studentská léta, přichází se zážitky civilkáře ve vojenské nemocnici. Knihu s názvem Máš cigáro? pokřtí 20. listopadu od 19.30 hodin v českobudějovickém klubu Horká vana, kmotrem bude  herec  Divadla  Járy Cimrmana Miloň Čepelka.

„Odezva první knížky byla veskrze pozitivní a lidé mi říkali, že musí pokračovat. Tentokrát jde o příběh kluka, který toužil mít modrou knížku, k níž se nedostal, tak si alespoň zařídil náhradní službu ve vojenské nemocnici. Vyprávím o pacientech a přátelství s doktorem Maxem,“ říká sedmašedesátiletý autor.

Kniha, stejně jako ta předešlá, roste ve velké míře z toho, co sám jako bratr ve špitále zažil, ačkoli hrdina se jmenuje Samuel a občas se na něho 'začínající spisovatel' dívá zvenčí.

Historky z nemocnice jsou odžité a zčásti fabulované. Kromě postavy noblesního doktora Maxe se povídkami prolíná láska k vrchní sestře Irmě, která „voněla, byla vtipná, uměla dělat drahoty (…) a byla žádoucí.“

Nová kniha Jiřího Hovorky s názvem Máš cigáro?.Erotikou to jiskří skoro v každé druhé povídce. Čtenáře autor zavádí ale i na nóbl mejdan, kde zasáhne ruské komando, do zvláštního pařížského hanbince, blázince, pobaví také Duo Vagina. Místy zvážní, jako v povídce Ohne sranda, líčící zážitek z výslechu na StB, jež sídlí v bývalém kněžském semináři. „Je to celé veselé a nakonec smrt. Takový je život,“ říká Jiří Hovorka.

Jeho kamarád a kmotr knihy Miloň Čepelka napsal, že historky jsou to veselé i dojemné, lechtivé i přemýšlivé, na každé řádce z nich však dýchá osobní prožitek. Čtenář podle něho nikde nezapochybuje o jejich pravdivosti, 
i když se semtam podiví, jak bizarní může život být.

„Vzpomínky voní člověčinou v nejzemitějším smyslu toho pojmu a autor v nich tentokrát více pracuje také s významy a city, které jsou za slovy, o kterých se nemluví přímo a které jsou proto o to působivější. I situace řekněme hanbaté, zaznamenány tu prostořece přímočaře, tam 
s ostychem a náznakově, dostávají další rozměr, který čtenáři dochází sice dodatečně, ale zato pronikne hlouběji. Úsměv nad nimi probudí chuť ponořit se do vlastního vzpomínání,“ míní Miloň Čepelka.

Při své první knížce si autor ověřil, že příběhy musí odsýpat, protože dnes dle jeho slov lidé nečtou, a když ano, tak musí být kniha zkratkovitá jako klip. „Kde jsou doby, kdy jsem si jako malý kluk ve 
13.20 hodin naladil rádio a poslouchal pohádku," říká.

Grafik Jiří Hovorka, který pokřtí 20. listopadu svou druhou knihu s názvem Máš cigáro?.Jiří Hovorka je rodákem 
z Cetorazi u Pacova na Vysočině. Pracoval v Jitexu i AJG, je autorem desítek plakátů, ilustrací, obalů na LP i knihy nebo potraviny. K psaní ho přivedla dcera Lucie: když byla jako sedmnáctiletá nemocná, vyprávěl jí, co prožíval v jejím věku. „Čekala na každou další historku, a když se začala smát, byl jsem nadšený,“ líčí.

Dalším impulsem bylo, když v jednom magazínu našel ukázku z knihy Hovno hoří od tehdy neznámého Petra Šabacha. Právě k němu má literárně blízko. Prvotinu měl ale deset let v šuplíku, než ji půjčil kamarádovi z Cimrmanů. Nyní může psát i díky velké podpoře rodiny.
Knihou Máš cigáro?, kterou lze koupit v českobudějovických knihkupectvích Beseda a U Mikuláše,  chce hlavně pobavit. Jen v jedné povídce zobrazuje to, co ho štve: že se vytrácí vzájemná úcta.

„Když je někdo starý, tak je zákonitě blbý, překáží a už tady dávno neměl být. To mi vadí. Všichni se ženou za mamonem, ale měli by vědět, že si z tohoto světa nevezmeme nic: když člověk zemře, je nahý, prostěradlo má erární, na  palci cedulku a to je všechno.“