VYBRAT REGION
Zavřít mapu

O stopách v krajině jako duchovním poselství

České Budějovice - Drobná sakrální architektura v jihočeské krajině bude tématem výstavy nazvané Duchovní krajina: Jižní Čechy – Bretaň, kterou pořádá občanské sdružení Hortensia v rámci Dnů francouzské kultury a Mezinárodního dne památek.

6.4.2009
SDÍLEJ:

Snímek božích muk u Malont je jedním z příkladů naprosté harmonie přírody, krásy a ducha krajiny. Foto: Vlaďka Pavlová

V českobudějovickém DK Metropol si ji budou moci návštěvníci prohlédnout od 16. dubna. Téma duchovní krajiny v našem regionu ztvárňuje soubor padesáti velkoplošných fotografií fotografa Jiřího Tillera.

Jeho celoroční práci na tomto projektu zdokumentuje reprezentativní katalog s mapou Jihočeského kraje a označenými místy fotografovaných lokalit. Jiří Tiller je rovněž autorem multimediální projekce k výstavě a souboru fotografií z partnerského regionu Bretaň.

K duchovnímu obsahu výstavy přispějí svými obrazy i dva přední českobudějovičtí malíři Miroslav Konrád a Roman Brichcín, sochy světců z lipového dřeva jsou dílem současného uměleckého řezbáře Tomáše Štolby. Celý výstavní soubor doplňuje ještě dvacítka dokumentárních panelů s fotografiemi drobné sakrální architektury a popisy její typologie v různých oblastech jihu Čech.

Výstavu pořádá občanské sdružení Hortensia ve spolupráci s českobudějovickým územním odborným pracovištěm Národního památkového ústavu a Francouzskou aliancí Jižní Čechy – České Budějovice.

„Naše sdružení chce výstavou zprostředkovat návštěvníkům pocity, které i v současné době, a možná právě v ní, mohou vyvolat projevy lidské víry a citu, smysl našich předků pro krásu a soulad. Právě tyto hodnoty se nám uchovaly díky stavbám kostelů, ale i kaplí, kapliček, kalvárií a božích muk.

Výstava vybídne i k zamyšlení. Někdo možná usoudí, že ty drobné stavbičky sice mají svůj půvab, ale patří do minulosti,“ uvedla galeristka a kurátorka výstavy Alena Schelová. „Jestliže naši předkové věřili ve spravedlivou a moudrou autoritu nad sebou – v co věříme my? Co nám dodává jistotu a jaké stopy v krajině zůstanou po nás?“ zeptala se několika osobností našeho veřejného života.

Jiří Paďour, biskup českobudějovický: „Různé kapličky, takzvaná Boží muka, kříže, které vidíme na rozcestích, při cestách, na stráních a v alejích nebo na mezích a v polích, vyjadřují podivuhodnou, prostou a krásnou zbožnost našich předků. Dnešní lidé je vnímají jako kulturní památky. Mnohé jsou i chráněné státem. Rád bych připomněl, že jejich hlavním smyslem nebyla ozdoba krajiny, ale výraz upřímné, praktické, každodenní zbožnosti našich lidí. Byli rádi doma a zároveň museli odcházet z nejrůznějších důvodů do světa.

Kříž u cesty a na křižovatkách jim připomínal, že je na cestách provází živý Bůh, jehož velké činy, stvoření a vykoupení, znali z biblického vyprávění a z každoročních liturgických období, především Velikonoc. Důvěrný vztah ke Kristu Pánu a hluboká úcta k Němu našly vnější vyjádření v těchto pomníčcích (od slova pomni, tzn. pamatuj!).

Oživovaly a povznášely celé životní i pracovní prostředí. Pracovalo se přece celá staletí především na polích. Z hlediska kulturního a krajinotvorného cítíme dosud jemnost a taktnost těchto kapliček, pomníčků i prostých křížů.

Je potěšitelné a dojemné, že se objevilo mnoho lidí – dobrodinců, kteří tyto krásné objekty opravili a nadále udržují. Mne samotného kdysi napadlo: kdože to asi postavil a proč? A tak se od té doby modlím u každé takové kapličky adresně za původce – předchůdce. Jako bych stál na prahu věčnosti… Zastavím se u křížku třeba i v noci, pomodlím se „Otče náš“ a pak se dívám na nádherné hvězdné nebe a myslím na to, že Bůh je stvořitel všeho viditelného i neviditelného. Autor – Otec. Otec nás všech. A mlčím.“

František Krejča, etnograf Jihočeské muzeum: „Kapličky rád vidím a potkávám; jsou krásné, zdobí krajinu a zároveň mají duchovní rozměr. Kdykoli jdu kolem, myslím na to, jak to asi vypadalo v době, kdy se stavěly a pak se zaskvěly v celé své nádheře. Když se u nich scházeli lidé, protože to byl pro ně svátek, pomodlili se a prožívali si, že tu mají něco nového a pěkného.

Myslím, že jsme dnes ochuzeni, když necháváme kapličky zarůstat a rozpadat se. Někdy jsou lidé otráveni nebo naplněni záští a vylévají si vztek na všem, co se nemůže bránit, včetně kapliček. V nedávné minulosti se často stávalo, že kaplička byla spojena s událostí místním lidem nepříjemnou, a tak doufali, že jejím zánikem odstraní zlou vzpomínku. Někdy v tom bývalo špatné svědomí, ale jindy to byla i bolest.

Znám případ, že sedlák, jehož rod kapličku postavil, byl v padesátých letech vystěhován za dramatických okolností. Ostatní chtěli nepříjemnou vzpomínku vytěsnit a ze strachu neudělali nic pro to, aby kaplička zůstala zachována; zub času způsobil, že se rozpadla. Na rozdíl od vnitrozemí jich v Pošumaví takhle bylo hodně zničeno.“

Autor: Vladimíra Pavlová

6.4.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Škoda Octavia první generace.
AUTOMIX.CZ
7

Má vaše škodovka jedno zrcátko menší než druhé? Víte, proč to tak je?

Silnice I/34 splňuje na úseku od Okružní křižovatky v Českých Budějovicích až po lokalitu Na Klaudě nedaleko Lišova základní technické parametry pro zavedení nejvyšší dovolené rychlosti 110 kilometrů v hodině. Komunikace má čtyři jízdní pruhy oddělené upr

Sto desítku do Lišova dovolí řidičům na jaře

Budějovické parkování bude tématem setkání s občany

České Budějovice - Město České Budějovice připravilo na veřejné setkání, v jehož rámci budou občanům odpovězeny nejčastější dotazy týkající se parkování ve městě.

Narozeniny planetária oslaví ohňostrojem

České Budějovice – Budějovická hvězdárna slaví 80. výročí od založení.

Odkup vepřína v Letech stvrdila smlouva

Praha, Lety – Muzeum romské kultury (MRK) ve čtvrtek podepsalo smlouvu s firmou AGPI o odkupu vepřína v Letech u Písku za 450 mil. korun. 

Kam za zábavou a poznáním na Českobudějovicku

České Budějovice - Kam se můžete vypravit za zábavou i poučením na Českobudějovicku

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT