„Nikdy předtím jsem tady nebyla. Studovala jsem architekturu, takže mám mnoho zkušeností se čtením plánů a podklady, které jsem dostala, byly optimální. Mohla jsem si vše připravit dopředu, protože výstavu jsme plánovali už tři roky, takže jsem o koncepci expozice mohla dlouho přemýšlet,“ říká výtvarnice, která přijela před dvěma dny z Basileje, vystoupala na žebřík a za pomoci nejrůznějších flakonů sprejů v rukou dala vznik velkoplošným dílům přímo na stěnách galerie.

„Přesto jsem tady vytvořila speciální záležitost v průchodu třemi prostory,“ ukazuje na průhled z nejzadnější místnosti do přední. V každé z nich vytvořila po okrajích malbu, která se vrství na další, aby se spojily v jeden emotivní monumentální prostorový obraz.

„Je to jeden obraz, ale vlastně tři. Návštěvník může být vně nebo součástí obrazu. Baví mě ta hra, co vlastně obraz je, co není, a co považuje člověk za opravdové,“ dodává umělkyně, kterou médium proslavené jako spontánní rebelská pouliční subkultura graffiti uchvátilo už před lety.

„Barva jako taková je velmi svádivá. Hned krásná, hned je v trendu, a to mě ruší. Fluorescentní a fosforující sprejové barvy mě fascinují, protože obsahují drobné kovové částice, a lidské oko si nemůže tuto barvu přesně udržet. I když je pak linie velmi sytá, kontura není nikdy přesná, a to mě zajímá; není definováno, kde konkrétně začíná a kde končí,“ vysvětluje Renée Levi, jejíž silné sdělení v osobité tvorbě prezentuje nespočet galerií a muzeí po celém světě. Je také zastoupena v řadě významných sbírek a prezentuje se také ve veřejných realizacích v architektuře.

Výstava nazvaná Jan, kterou se výtvarnice a pedagožka představuje v České republice vůbec poprvé, je k vidění do 22. června.