Jsou mezi nimi i dvě spjaté s jižními Čechami: Vyšebrodský cyklus devíti obrazů a oltářní křídla z Roudník, jež má ve sbírkách Husitské muzeum v Táboře. V Česku tak bude od 1. ledna 305 národních kulturních památek.

Vyšebrodský cyklus tvoří devět deskových oltářních obrazů datovaných mezi roky 1345 až 1350. Jeho donátorem byl nejvyšší komorník království Petr I. z Rožmberka. Cyklus Mistra Vyšebrodského oltáře patří mezi nejhodnotnější památky evropského deskového malířství 14. století. Stát ho loni v restitucích vrátil cisterciákům, ti ho ponechali bezplatně Národní galerii jako dlouhodobou zápůjčku.

„Zápis na seznam jen zdůrazňuje vzácnost tohoto díla. Shodou okolností jsme právě ve středu instalovali trvale kopii těchto obrazů v gotických sklepích, vedle expozice Závišova kříže,“ řekl Justin Berka, převor vyšebrodského kláštera.

Loni most, pila i plavební kanály

Druhou novou památkou 
s vazbou na jih jsou oltářní křídla, dvě oboustranné deskové malby z 80. let 15. století, jež vznikla pro utrakvistický oltář kostela v Roudníkách. „Ukazují nejstarší monumentální vyobrazení upálení Jana Husa 
a představují ukázku dosud poněkud opomíjené kategorie českého umění 15. století určeného pro utrakvistickou církev,“ řekla mluvčí ministerstva kultury Simona Cigánková.

Oltářní křídla má od konce roku 2012 ve sbírkách Husitské muzeum, do 31. října jsou zde na výstavě o Janu Husovi. Díky statutu NKP by pro ně chtělo za zhruba milion korun nechat zhotovit speciální malý depozitář a vystavit je nastálo.

„Prohlášení památkou by nám mohlo pomoci získat dotaci, abychom je trvale vystavili v Gotickém sále, který svou důstojností dílu odpovídá. Je potřeba použít technologicky náročnou klimatizovanou vitrínu, která umožňuje ochranu před světlem, UV zářením a zajišťuje exponátu stálé klima,“ řekl ředitel Husitského muzea Jakub Smrčka.

Loni se z jižních Čech na seznam NKP dostaly bechyňský most Duha, vodní pila v Peníkově na Slavonicku a plavební kanály na Šumavě.