Hned trojicí nových titulů se může ve své podzimní produkci pochlubit budějovické nakladatelství Veduta, které se zaměřuje zejména na historii jihočeskou.

Nejobsáhlejší publikací je titul Vltavotýnsko – Krajem dvou řek, který navazuje na edici orientující se na jižní Čechy. Po knihách o Českobudějovicku věnujících se levému a pravému břehu Vltavy se edice zaměřuje na region, vymezený hranicemi bývalého okresu Týn nad Vltavou. Historicky zasahuje na jihu bývalé panství Hluboká nad Vltavou, na severu panství Bechyně, na východě třeboňské panství a na západě drobné državy nižší šlechty. Oblast je navíc rozšířena o Ševětínsko, které předchozí tituly nezahrnovaly.

Autorkou je Martina Sudová z vltavotýnského muzea, která v minulosti spolupracovala i s redakcí Deníku. Podrobně se věnuje všem obcím a městečkům v těchto lokalitách. Zavádí čtenáře do doby jejich vzniku, vede ho jejich historií až do minulého století a mapuje přitom památky i přírodní zajímavosti. Všímá si ale také míst již zaniklých, zejména v souvislosti s výstavbou elektrárny Temelín. Publikace je doplněna řadou fotografií jednotlivých obcí a objektů – jak černobílých, tak barevných.

Krajířové z Krajku je název další knihy s podtitulem Z Korutan do zemí České koruny, tentokrát z pera Stanislavy Novákové. Ačkoliv publikace je v pořadí již sedmým svazkem náležejícím do cyklu Šlechta zemí České koruny, má jí sledovaný šlechtický rod poněkud výjimečné postavení. Jedná se totiž o rod původně rakouský, který ale teprve na dvoře krále Václava IV. položil základy ke své moci a slávě.

Rodový majetek Krajířů, jehož centrum představovala Nová Bystřice a Landštejn, se nacházel v sousedství dvou mocných panství pětilisté růže, a to červené a zlaté. Třebaže tato šlechtická linie na konci 16. století vymřela, Krajířové po sobě zanechali ve zdejší krajině řadu stop. K těm nejznámějším patří chlumecká rybniční soustava. Pro větší názornost je kniha doplněna řadou reprodukcí dobových rytin, mapek, náčrtů, ale i aktuálními fotografiemi.

Široký kolektiv autorů je pak podepsán pod titulem Za zdmi kláštera, který se zabývá existencí cisterciáckého řádu v českých dějinách od poloviny 12.století až do současnosti. Stopy bílých mnichů, jak se cisterciákům někdy říká, ať již stavební, kulturní či společenské, najdeme i v jižních Čechách. Jmenujme klášter ve Vyšším Brodě a jeho známou křížovou chodbu, Prachatice či Zlatou Korunu. Reprodukce rytin, obrazů, pečetí, nálezů i současných snímků pečlivě dokumentují téma knihy.