Desítky unikátních exponátů vyrobených ze slámy si mohou prohlédnout návštěvníci výstavy v Městském muzeu ve Volyni na Strakonicku. Ukazuje použití slámy v zemědělství, domácnostech, řemeslech i zvykosloví. Slaměné exponáty doplní nástroje, s jejichž pomocí se vyráběly, a také fotografie.

„Vystavené jsou jak věci užitkové – to znamená nejrůznější zásobnice na obilí, na mouku ebo na peří, pochopitelně ošatky, které byly používány hlavně na kynutí chleba, víka různých zásobnic a díží nebo vědra na vodu. Ta se pro svou lehkost požívala v 19. století třeba na hašení požárů. Zevnitř byla vymazaná hlínou,“ vyjmenoval kurátor výstavy Karel Skalický.

Návštěvníci si mohou prohlédnout také kukaně na slepice, husí hnízda, která se dělala speciální metodou oplétání slámy slámou.
Z méně známých užitkových předmětů se na výstavě objevují i návleky na boty do kočárů, aby v zimě cestujícím neomrzly nohy, a také klobouky, jež se dodnes ze slámy vyrábějí.

Zateplení stěn i úlů

Expozice také připomíná široké použití slámy ve stavebnictví. Používala se na doškové střechy, protože pálená krytina byla drahá. Na jihu se došky používaly v kombinaci se dřevem, třeba šindelem. Sláma ve stavebnictví sloužila i jako zateplení stěn, podlah a také včelích úlů.

„Sláma měla obrovské množství použití a také úžasné vlastnosti. Pohlcovala vlhkost, takže obsah slaměných zásobnic zůstal suchý,“ připomněl kurátor. Vystaveno je i několik povřísel, kterými se při žních svazovaly snopy obilí na poli. Sedlák si je zpravidla připravoval do zásoby.

Na výstavě jsou zastoupeny i předměty uměleckého rázu, spíše z městského prostředí, například nejrůznější skříňky i pouzdro na brýle vykládané slámou nebo kraslice jí zdobené. Vystavená jsou i zvířátka z ohýbané slámy, které jsou nejmladšími exponáty ze 70. let minulého století.

Exponátů je několik desítek, většina pochází ze sbírek volyňského muzea, ale zapůjčila je i muzea v Písku, Netolicích, Prachaticích, Vodňanech a z Roztok u Prahy. Doplňují je dobové fotografie, třeba chalup s doškovými střechami.

Jehla na husí hnízda

Návštěvníci uvidí také nástroje, kterými se sláma zpracovávala, jehlu a manžetu, s jejichž pomocí se vyráběla husí hnízda technikou oplétání slámy slámou. Nejčastější technikou ale bylo oplétání loubkem nebo kořínkem, prostě rozřízlým vrbovým nebo smrkovým kořínkem, nebo lýkem. V tvrzi nechybějí ani nástroje, které se týkají žní, od srpů po kosy hrabici a bachlici a vidle podávky.

Sláma se používala různá, taková, která byla k dispozici: pšeničná i žitná, méně ovesná. Ta se používala spíše v městském prostředí. Na výstavě z ní návštěvníci uvidí například sáček na tabák. V expozici objeví i dožínkové věnce ze statku ve Strunkovicích nad Volyňkou, které se uchovaly na sýpce.

Výstava o využití slámy v rukodělné výrobě a tvorbě českého venkova i města potrvá ve volyňském muzeu do 8. října. (čtk)