Biotronik Tomáš Pfeiffer zahraje v českobudějovickém DK Slavie na výjimečný hudební nástroj – vodnářský zvon. Koncert Společná věc začíná ve středu v 18.30 hodin a jeho součástí je i parabolická projekce ve 3D.

Koho zvete na vaše představení, při kterém se zvuk historického duchovního nástroje kloubí s moderní filmovou projekcí?
Na koncert zvu všechny lidi, kteří mají rádi hudbu a resonanci zvuku. Uslyší nástroj s písemně doloženou historií minimálně pět set let. Vodnářský zvon spadá do čínské dynastie Ming, ale je starší. Jedná se o nástroj opravdu výjimečných zvukových vlastností, má šestnáct alikvotních rovin.
Myslím si, že vodnářský zvon je něčím víc než jen hudebním nástrojem. Byl používán v duchovní rovině. Podle tradice starých lámů působí příznivě na duši i tělo.
Kdysi jsem se zabýval nahrávkami zvonů přímo ve zvonicích. S přáteli se mi podařilo jako prvním nahrát zvon Zikmund ve Svatovítské katedrále, a to z pouhého jednoho metru. Bylo to těžké, ale vznikla nádherná a úžasná nahrávka, ze které se ozývají alikvóty, které vibrují, přecházejí do zpěvů, hlaholů i violoncell. Po letech nacházím něco podobného v úplně jiném zvonu, který je obrácený a je v něm voda. Má dvě madla, na která se hraje holýma mokrýma rukama, což je pozoruhodné. Voda dokonce při hraní levituje do výšky.

Proč jste akci nazval Společná věc?
Protože se týká lidství, úcty k přírodě a životu. Koncert je doprovázen velkoplošnou filmovou projekcí, která se skládá z částí Praga Magna Mater nebo Orbis Pictus, vzdávající hold přírodě a výšinám. Parabolická projekce je devítimetrová a letos poprvé bude částečně i ve 3D čili třírozměrná. Novinka se týká zvláště dílu nazvaného Vesmír, přibližujícího nám snímky z Hubbleova teleskopu. Je skutečným zážitkem vidět, co nás přesahuje.
Jeden ze čtyř dílů se nazývá Hledání Boha a je velmi významný z hlediska naší společné životní filozofie. Uvidíte něco, co přesahuje naši běžnou zkušenost. Třeba italského kněze Padre Pia, jehož tělo je i čtyřicet let po smrti naprosto netknuté. Měl i jiné výjimečné vlastnosti, například dlouhodobě nejedl a nepil, a přesto žil. A nejednalo se o žádnou fámu. Uvidíte ale i duchovní místa jako Nottre Dame, Saint Michelle i další stavby včetně Karnaku.

O vodnářský zvon, který pochází z Asie, je mezi posluchači zájem, že?
V závěru se návštěvníci mohou podívat na nástroj zblízka. Předvedu jim ho, aby viděli, jak zvuk dokáže na vodní hladině kreslit svoji podobu. Spatří rezonanční obrazce, vznikající na vodní hladině při hře.
Zvuk zvonu proniká k posluchačům nejenom sluchem, ale celým tělem, což mnozí posluchači skutečně přiznávají. Jsem zvědavý, jak budou reagovat návštěvníci koncertu v Českých Budějovicích.
(více o vodnářském zvonu a ukázky zvuku na www.dub.cz)