Předchozí
1 z 5
Další

Dvaatřicetiletý Marek Müller z Českých Budějovic nevidí již od svého narození. Navíc je nedoslýchavý a musí používat naslouchátka.

Už třetím rokem pracuje Marek Müller v poradně Národní rady osob se zdravotním postižením. K tomu potřebuje počítač s hlasovým výstupem a braillským řádkem. „Jsou to pomůcky, které využiji k práci a díky nim mám také přístup k informacím. Můžu si přečístZdroj: Martina Müllerová

S těžkým osudem se ale pere statečně a snaží se žít normálním životem. Vystudoval, našel si práci, a dá se říci, že má stejné koníčky jako zdraví lidé.

V létě se Marek Müller zúčastnil plaveckého soustředění v Hluboké nad Vltavou. Pobýval zde s českobudějovickou organizací Kontakt, která pomáhá handicapovaným plavcům. „Plavu odmalička a plavání mi dává pocit svobody. Nejlépe se orientuji v ohraničené dráZdroj: Deník/Kamil Jáša

Marek rád podniká výlety s partou přátel a s dalšími nevidomými kamarády provozuje jednou za čas kavárnu potmě.

Na cestách se Marek Müller setkává s řadou úskalí, přesto patří cestování a výlety mezi jeho největší koníčky. „Pokud jezdím na dovolenou do zahraničí, pak téměř výhradně k moři. Mám rád procházky po pláži, slanou vodu a přímořské klima. Cestování po pamáZdroj: Deník / Michal Havelka

Ani sport mu není cizí. V minulosti běhal s trasérem a dokonce jezdil na závody. Pak dal přednost vysokoškolským studiím, k pohybu má ale kladný vztah pořád. Marek Müller chodí plavat, zacvičí si v posilovně, a když má parťáka, rád vyráží na projížďky na tandemovém kole.

Marek rád podniká výlety rovněž na tandemovém kole. Vlastní už druhé dvojkolo, problém ale někdy bývá sehnat vhodného spolujezdce. „Výběr sportů je pro mě omezený. Bohužel si nemohu zasportovat kdy chci a s kým chci. Vždycky k sobě potřebuji parťáka, což Zdroj: Deník / Michal Havelka

Příroda mu nenadělila zrak, kvůli tomu má ale mimořádně vytříbené jiné smysly. Perfektní hmat mu umožňuje číst braillovo písmo ale také hrát speciálně upravené člověče nezlob se nebo dokonce karetní hry.

„Už jako malý kluk jsem chodil do soukromé základní umělecké školy k panu učiteli Novákovi. Před časem jsem se s panem učitelem setkal znovu, když mi moje teta dala jako dárek předplatné na několik hodin hry na klávesy. Pan Novák za mnou chodí každých čtrZdroj: Martina Müllerová.