Ve městě jako jsou Budějovice se hned všechno rozkřikne. V těsném prostoru myšlení i uliček není místo pro tajemství. Obzvláště rychle se rozkřiklo, že si někdo „jen tak“ bruslí na ledové ploše haly místo extraligového týmu, který sponzoruje prodejce sekaček, pil a nářadí pro kutily. Podvody by neměly být drženy pod pokličkou, neměly by být ututlávány, a proto lze tleskat, když se na nějaké to neřádstvo přijde. Ke zdravému sebevědomí přispívá, když nejsou žádní kostlivci s bruslemi ve skříni. Tím, že někdo pouštěl kamarády na led, když většina ledu chtivých si za podobnou službu musí tvrdě zaplatit, se zasloužil o další kapku do hrnku mého přesvědčení o budějckých manýrech spočívajících v „jánabráchismu“, klientelismu a tichých dohodách, které přece budou platit, protože jsme všichni stejní. Bruslím na hraně, když některé rysy budějcké povahy kritizuji.

richard.vlasak@denik.cz