Můj dnešní sloupek bude trochu osobní a doufám, že si jej přečtou tam, kde mají. Když jsem minulý rok nastoupil do českobudějovické redakce deníku, dostal jsem na starost psaní glos, komentářů a regionální politiku. Netrvalo dlouho a narazil jsem na fenomén budějických lokálních poměrů. Byla jím tzv. hlubocká klika. Podle svědků se jedná o chobotnici, která prorostla do jihočeské policie, justice a vychází z ekonomických sfér. Její chapadla sahají do různých stran a svou pátou kolonu má od sklepa po půdu ve zdejším veřejném životě. Vstupuje do mezilidských vztahů, brání rozvoji kraje i města. Myslel jsem, že slušní lidé chápou boj proti ní za naprostou samozřejmost a budou se těšit z každého místa, kde bude dostatek světla, čehož se taková bestie velmi bojí. Že budou mít někteří strach jsem chápal a chápu, že se někteří budou vymlouvat, kličkovat. Tomu rozumím. Ovšem, že se slušní lidé nechají grázlíky vmanipulovávat do zkratkovitého jednání, s tím se teď bolestně smiřuji. Ať si je každý vědom, že pro slušného člověka platí: „Řekni ďáblu, ne!“ Jsem slušný člověk. richard.vlasak@denik.cz