Kliknutím zvětšíte
Ahoj, tati,
nedávno jsem hledala fotky z tábora v Holubově. Chystáme s kamarádkou Jindrou na podzim sraz a nechceme zapomenout na žádného z oddílových vedoucích a praktikantů. Jindru mimochodem znáš, říkal jsi jí Jindřatka a kdysi jste nás s mamkou vezli do Prahy na přijímačky. A představ si, v krabici byla i pohlednice od Tebe. Snad v každém slově hrubka jako poleno. Přesně jako v dopisech, který si psal coby hůděti na tábory mně. Páni, jak mě to bavilo a rozesmávalo. Úplně stejně jako Martina, Tvého vnuka, pro kterého ta pohlednice byla. Říkáš mu Holous podle septimána z filmu Škola základ života, co kantory moc nevnímá a čte si pod lavicí brakovou literaturu. Trefná přezdívka.
Přehrabuji se dál krabicí. Vzpomínky jedna za druhou. Je to v mém věku normální? Doufám. Jízda v kočárku v srpnu 1968, kdy přijely bolševický tanky a zase se to u nás na dvacet let podělalo, mezi nimi není, na to si nejlíp pamatuješ Ty. Doufám, že jsem Ti marast okolo aspoň trochu zpříjemnila, když jsem byla hodné a usměvavé dítě. Já to dlouho nevnímala. Užívala jsem si dřevěnou chaloupku, kterou jsi mi postavil. Musela jsem slíbit, že si přestanu kousat nehty, a fakt jsem přestala. Jízdy na korbě multikáry nebo panenku, cos mi koupil v Třeboni, když mě po operaci propustili ze špitálu. A parádní iglú nebo privátní kluziště, co jsi nám s bráchou udělal na betonu ve dvoře. To byla taky pecka. Stejně jako ty melouny, cos jich najednou koupil deset jenom proto, že jsme se jednoho nemohli nabažit. Taky mě bavilo být s Tebou v dílně, když jsi truhlařil. A připadala jsem si důležitě, že Ti můžu pomáhat. Později mi došlo, že často hrozila dílu zkáza, ale Ty jsi to risknul.
Jak se blížím krabici na dno, dochází mi spousta dalšího. Třeba že jsi kvůli mně a bráchovi spal o dovolených ve stanu, i když jsi to nesnášel. Pomáhal s úkoly a hrál si se mnou, přestože jsi byl z práce utahaný jako horník po dvanáctce. Jak jsi se s mamkou bál, že mě v posledním járu vyrazí ze školy. To když jste v listopadu 89 dny nevěděli, co v té Praze vyvádím, a pak najednou v televizi slyšeli, kterak kritizuju soudružku ministryni školství. Všechno poté, co brácha za projevy nepřátelství vůči Sovětskému svazu krátce před státnicemi na architektuře málem skončil u lopaty. Nenudili jste se s námi, já vím, ale my měli díky vám fajn dětství. A já mám díky tomu v zásobě ještě další fůru zážitků a vzpomínek.
Díky nejen za ně, tati.
28
15
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
