VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Je třeba věřit tomu, že všechno má svůj smysl

České Budějovice – Mezi mladými lidmi a studenty se těší velké autoritě.

22.12.2009
SDÍLEJ:

Josef Prokeš působí jako kaplan v katedrále u sv. Mikuláše a spirituál Biskupského gymnázia. Je velkým příznivcem skautingu a také rád sportuje. Vysvěcen na kněze byl letos v červnu.Foto: Deník/ Jaroslav Sýbek

Před půl rokem byl slavnostně vysvěcen na kněze a dnes působí jako kaplan v katedrále sv. Mikuláše a sprituál Biskupského gymnázia. „Kolem křesťanství panuje hodně předsudků, které se snažím vyvracet,“ říká kněz Josef Prokeš.

Jste známý jako velký příznivec skautingu. Jak vznikla vaše přezdívka Křik?
Bylo to na letním táboře v roce 1990. Měli jsme tehdy při nějaké hře nosit poslepu vodu. Aby to šlo rychleji, jeden z nás, který viděl, mě postavil k místu, kam jsme měli vodu nosit. Tam jsem stál a křičel, aby ostatní mohli jít za mým hlasem.

Kam jste jezdili nejčastěji na tábory?
V prvních letech do Pohoří na Šumavě. Je to místo v pohraničním pásmu a je tam nádherná neporušená příroda.

Oltář z rozpadlého pohorského kostela máte i na kartičce, kterou jste vydal při příležitosti své primice. Je to tedy pro vás hodně významné místo?
Z té vesnice zbyl vlastně už jen kostel Panny Marie Matky Dobré Rady. Je to místo, které na člověka zapůsobí nesmírným klidem a je velmi vhodné k modlitbě.

Dá se říct, že se tam tedy formoval váš postoj k víře?
Ano, tohle místo pro mě bylo hodně důležité v době studia teologie. Jako dospělý člověk jsem se tam často jezdil sám modlit.

Které osobnosti církevního života vás nejvíc inspirovaly k rozhodnutí stát se knězem?
Hodně mě inspiroval náš farář na Rudolfově František Sobíšek, který ještě slouží tady v katedrále. V lednu mu bude devadesát let. Potom to byl šumavský básník Daniel Merd, který sloužil ve Strašíně, kam jej odsunuli komunisté. Tento člověk byl velmi oblíben mezi mládeží. U něj jsem byl i u prvního svatého přijímání. V neposlední řadě to byli dva velicí skauti, Václav Dvořák, bývalý generální vikář, jehož postoje mě ovlivnily opravdu hodně, a Karel Fořt.

Kdy ve vás dozrálo přesvědčení, že kněžské povolání je pro vás tou správnou cestou?
Přemýšlel jsem o tom už před maturitou. Tenkrát se mi moc nechtělo, připadalo mi, že tato cesta není pro mě. Pak jsem začal studovat dopravní inženýrství na ČVUT. Během prvních dvou let jsem se hodně modlil za to, co mám vlastně v životě dělat, co ode mne Bůh očekává. Po těch dvou letech jsem měl konečně jasno.

Jak vzpomínáte na svá studia teologie v Římě?
Byly to krásné tři roky a vzpomínám na ně moc rád. Bydlel jsem na české koleji, kde bylo i dost studentů ze zahraničí. Člověk tam zažil univerzalitu církve. Měli jsme na patře třeba kněze z Nigérie. Poznal jsem tam velmi zajímavé osobnosti, které formovaly můj teologický pohled.

Setkáváte se dnes s některými z bývalých spolužáků?
Komunikujeme spolu spíš telefonicky, protože není prostor na to se vídat. Na mém svěcení zde však byli i kněz z Nigérie a ze Spojených států. Snažíme se volat si a psát.

Jste známý také jako velký sportovec. Jaké sporty máte nejraději?
Kromě běhání se snažím trochu plavat, jezdím na kole a v poslední době mě začíná bavit lezení po horách nebo po stěně. V zimním období volím jednoznačně běžky.

Jak dlouho působíte na Biskupském gymnáziu?
Na gymnáziu jsem druhým rokem. Nastoupil jsem sem bezprostředně po svém vysvěcení na jáhna v září 2008.

Co vlastně znamená funkce spirituála?
Na gymnáziu je to zařízeno tak, že spirituál tam jednak učí a má také duchovní péči o všechny studenty. Mám pro ně připravené různé modlitby a duchovní programy. Potom jsem jim k dispozici pro osobní hovory. Mohou za mnou zajít a řešit vpodstatě cokoliv je trápí a co potřebují. Mimo to mám na starosti středoškoláky v celém městě. V klášteře na Piaristickém náměstí pořádáme studentské středy – křesťanské večery. Sem mají přístup všichni studenti i mladí lidé a chodí sem i hledající lidé. Je to prostor, kde se nemusí stydět, i když nejsou křesťané a Boha teprve spíše hledají.

S jakými problémy se na vás obracejí studenti nejčastěji?
Přijde mi, že dnešní mladý člověk hodně hledá duchovní věci a zároveň zná hodně málo křesťanství. Myslí si o něčem, že je to křesťanství, ale není tomu tak. Hodně otázek tedy směřuje k tomu, co to vlastně křesťanství je. Je tady zakořeněno hodně předsudků, které se snažím vyvracet. Potom jsou to situace kolem životních krizí, jako jsou drogy, sebepřijetí, sexualita a vztahy v rodině.


Na Silvestra budete sloužit mši na Kleti. Jak stará je tato tradice?
Vzniklo to v roce 1997, když se tam dal kříž k miléniu sv. Vojtěcha. Celou akci zaštítil a organizuje ji profesor Cepák, což je taková tělocvikářská legenda. Není to mše svatá, ale spíš taková krátká bohoslužba jako poděkování za uplynulý rok. Prosíme i o požehnání do roku nového. Je to nesmírně krásná atmosféra.

Ve vztahu s mladými lidmi asi hodně vycházíte ze skautingu. Z čeho nejvíc?
Skautská metoda je postavena na práci ve skupinách. Ti mladí se vedou sami, starší je jen usměrňuje. Pozvolná zodpovědnost je princip, který hodně používám. Spolupráce se rodí zespoda, je to společná cesta.

Jako své osobní motto máte část skautského slibu „Sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době.“ Co myslíte, že je na tom nejtěžší?
Přijde mi, že v kněžském povolání jde skutečně o službu Lásce – tedy někomu, kdo nás opravdu miluje. Nekontroluje, netrestá, ale miluje a dělá všechno z lásky k nám, abychom byli šťastni. Zároveň je pravdivý. Už to, že nás stvořil, znamená že skutečně stojí za naším životem, že mu dává smysl. Nejtěžší na tom je to „věrně v každé době“. Není těžké sloužit Bohu a lidem v době pohody, kdy se všechno daří a člověk je plný síly, ale těžší je to v momentech všednosti, kdy dochází lidská síla i prvotní nadšení. To je moment, za který teď hodně prosím.

Máte nějakého oblíbeného literárního autora?
Velmi rád mám Dostojevského, třeba Idiota nebo Bratry Karamazovy.


Jak prožíváte předvánoční shon?
Samozřejmě se snažím o uklidnění. V poslední době mě napadlo, že když se podíváme na jesličky, je to pro Marii a Josefa trochu ostuda. Pro malého Ježíše nedokázali sehnat nic víc než chlév. Vůbec ho nepřivedli do připravených a krásných podmínek. V dnešní době se snažíme být dokonalí, vnímat to, že pokud budeme dobře pracovat, budeme dobře odměněni. U Boha to ale tak nefunguje. I když nejsem schopen splnit požadavky, které na mě společnost má, Bůh stejně přijde a pokud budu chtít, tak do mého života vstoupí.

Dáváte si nějaká novoroční předsevzetí?
Vydržet, dostatečně se modlit a být v takové blízkosti Bohu, abych mohl být zase blízko potřebným lidem. Aby ta má služba k něčemu byla.

Co byste popřál lidem do nového roku?
Popřál bych jim, aby i v těžkých chvílích nepřestávali věřit v to, že všechno má svůj smysl a stojí nad námi Bůh, který nás nekonečně miluje. Aby i v prohrách dokázali nalézt vítězství Boha.

Josef Prokeš
Narodil se 12. září 1980 v Českých Budějovicích. Své dětství prožil na Rudolfově. Mezi lety 1992 – 99 studoval na gymnáziu Jana Valeriána Jirsíka. Po maturitě začal studovat dopravní inženýrství na ČVUT v Praze. Přestože ho studium velmi bavilo, po dvou letech odešel do Teologického konviktu v Litoměřicích. Poté vystudoval Teologickou fakultu UK Praze. Ve studiu pokračoval v Římě, kde prožil tři roky. V září 2008 byl vysvěcen na jáhna a v červnu 2009 na kněze. Působí jako kaplan u sv. Mikuláše a spirituál Biskupského gymnázia.

Autor: Pavel Kroupa

22.12.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

V prostorách Městského úřadu v Husinci je k vidění výstava, která provádí životem génia. Otevřeli ji samotní herci Divadla Járy Cimrmana.
50

Půlstoletí českého fiktivního génia přibližuje výstava

Žáci ZŠ Grünwaldova v hledišti Budvar arény při zápase Motoru.

ČEZ Motor zve na své zápasy do Budvar arény také českobudějovické školáky

Hledají šoféra náklaďáku

Dasný - Řidiče nákladního vozidla, jenž se měl podílet na nehodě, hledají policisté.

Dobří holubi se vracejí, dres hokejistů Motoru znovu oblékne Luboš Rob mladší

České Budějovice – Hokejisté ČEZ Motoru posilují. Jejich řady posílí navrátilec Luboš Rob mladší.

DOTYK.CZ

Internet se baví: Babiš líbá a Benda je stejnou jistotou jako smrt a daně

/ GALERIE, VIDEO / Tvůrci internetových memů nespí a povolební situaci v Česku pochopitelně nenechali bez povšimnutí. Pozornost si získaly zejména čtyři momenty: vděk Andreje Babiše vyjádřený tvůrci jeho kampaně Marku Prchalovi, prohra Matěje Stropnického v čele Zelených, poměrně vysoký zisk SPD Tomia Okamury - a "nesmrtelný" poslanec Marek Benda.

Zmizel traktor, hledají zloděje

Kvítkovice – Červený zahradní benzinový traktor Simplicity Baron změnil půdu pod nohama. Ze zahrady u novostavby rodinného domu č. 22. zmizel mezi nedělí 15. října od 16 h a 8 h v pondělí 16. října. Zloděj, který vnikl na pozemek, poškodil při tom oplocení. Majitel motorového pomocníka utrpěl škodu vyšší než 80 000 korun.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT