Tolik vám schází, když se potřebujete rozhodnout správně, když si nevíte rady s tím, co se děje kolem vás, když máte sami být hlavou rodiny. Anebo máte tátu dosud nablízku, ale nezbývá chvíle si s ním popovídat? Možná on právě čeká na to, až si čas najdete. A třeba za něco poděkujete, vyřídíte mu vzkaz nebo jen tak obyčejně pokecáte. Zatím to odkládáte na „někdy", ale to nemusí přijít.

Řekli jsme si, že s tím zkusíme něco udělat. Dopisy tátovi pro náš Deník napsali už jihočeští lékaři, manažeři, spisovatelé, herci, sportovci i „obyčejný lidi". A my vám jejich mnohdy za srdce beroucí slova od dneška do vyčerpání zásob budeme v Deníku nabízet. Třeba jen proto, abyste si na toho svého tátu vzpomněli. A třeba i proto, že mu dopis pošlete přes nás a my ho rádi otiskneme.

V úctě ke všem otcům, toho vlasti nevyjímaje

Alena Pancerová

PS pro mého tátu: Tati, měl bys z nás radost.