Systém nefunguje, nemůžeme se do něj dostat. Příručky přišly pozdě. Takové jsou příklady výtek i jihočeských úřadů k novému digitalizovanému systému stavebního řízení.

Co na to odpovědný ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš? Na dotaz jestli systém funguje, odpovídá médiím okouzlující větou: „Systém jsme spustili.“

Zjevně neseděl na školení o komunikaci nadarmo (předpokládám, že ho má, jako řada politiků nebo manažerů opravdu velkých firem). Pokud je ale samouk a tohle je jeho improvizace, pak klobouk dolů. Ne před tím, jak uvedl do provozu novinku. Ale jak dovede „vykomunikovat“ (záměrně používám toto zcela odpovídající a všeobjímající slovo) nepříjemnou situaci.

A třešnička na dortu u stavební digitalizace? Místo omluvy se šéfová sekce z ministerstva nestydí vykládat o tom, že teď vyrazili do terénu právě proto, aby se dozvěděli, co a proč nefunguje. Slova garanta systému, přibližně shrnuto, že teď se to jen spustilo a začne se pracovat na opravách, to už je asi jen test toho, jak dál lze ještě zajít ve veřejných vyjádřeních. Kdo ví, jestli se na to rozverně na ministerstvu neuzavírají sázky… Určitě je to ale pravá ukázka komunikačních dovedností. Bohužel ne ve smyslu věc vysvětlit nebo najít řešení, ale jakkoliv se vykroutit.

Mají se ovšem na vládě od koho učit. Osobně za idol nové vlny považuji ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Dokázal do omrzení tvrdit, že léky jsou, i když je pacienti nemohli nikde sehnat. A zakrátko to klidně zopakoval. A když bylo třeba zase a zase. Zjevně mistr komunikace. Alespoň podle stranické šéfky. Ta totiž provedla probírku ministrů podle komunikačních dovedností a místo, aby šel od válu ministr Vlastimil Válek, za to že lže, musela z úřadu ministryně Helena Langšádlová. Za to, že se neumí udělat veřejně známou.

Pamatuji si dobře, když ještě celkem nedávno, pár politiků z tehdejší ČSSD lhalo o schůzce u bývalého prezidenta Miloše Zemana. Nejmenším následkem byly politické nepříjemnosti. Mimo jiné i kvůli tomu, že veřejně lhali.

Stačilo bohužel pár let a bezostyšné veřejné lhaní se stalo běžným, alespoň u některých politiků. Ale možná to není nic proti občanům a jsem jen zbytečně úzkoprsý. Třeba je to prostě jen nová soutěž. A vyhlašovatelé zapomněli do pravidel dát, že komunikace se nerovná lhaní a účastníci si to vyložili tak, že je to soutěž O největšího sedmilháře. Jen si nejsem jist, jestli ten, kdo není ani schopen dodržovat (byť nevyřčená) pravidla, by neměl soutěž opustit. Na druhou stranu, možná by to byla škoda. Právě zkušení borci mohou nejdále posunout hranice rekordů…