Ačkoliv nepatřím zrovna mezi pamětníky, proměny rodného města se zájmem sleduji už skoro dvě desítky let. Když se teď v myšlenkách vracím do poloviny 90. let minulého století, mám ještě před očima živé obrazy zdevastovaných domů v okolí Palackého náměstí nebo ostudnou ruinu bývalého hotelu Slunce na náměstí Přemysla Otakara II. Ta se kdysi dokonce stala terčem ostrovtipu současného prezidenta Václava Klause, který při návštěvě Budějovic nezapomněl za její nevyhovující stav veřejně pokárat někdejšího primátora Miroslava Beneše. Postupem času začalo zřícenin ve městě ubývat a z jihočeské metropole se opět stávalo místo, které má svým návštěvníkům co nabídnout i po architektonické stránce. Namátkově Dlouhý most. S příchodem nového tisíciletí se však urbanistický rozvoj zastavil jako mávnutím kouzelného proutku. Jediný ambiciózní projekt – stavbu koncertní síně Rejnok ve Čtyřech Dvorech – pozastavila náhlá smrt architekta Jana Kaplického a jeho osud je tak nejistý. Doufejme, že stejně nedopadnou i ostatní plány, protože jinak Budějovice za pár let získají nepříliš lichotivé přízvisko „město duchů.“ A o to nikdo z nás opravdu nestojí.

pavel.kroupa@denik.cz