Nejtěžší chvíle života prožívají rodiče 13letého chlapce z Borových Lad, který zemřel v úterý v pražské fakultní nemocnici v Motole. Trpěl těžkým střevním onemocněním. Některá média však označila za hlavní viníky tragédie rodiče – údajně měli být členy náboženské sekty nebo přísnými vegetariány, kteří odmítali poskytnout chlapci normální stravu a zajistit mu potřebnou lékařskou péči. Podle zjištění Deníku to však není pravda.

 „Můžeme zcela jednoznačně vyloučit všechny spekulace o tom, že rodiče byli v nějaké sektě nebo že byli vegetariáni, nic takového se absolutně nezakládá na pravdě,“ potvrdila informaci jihočeská policejní mluvčí Štěpánka Valentová. Trestní stíhání rodičů zahájila v pátek 15. dubna pražská policie. Podnět podali lékaři motolské nemocnice, kteří přijali chlapce k ošetření. V současné době se však už nechce nemocnice k případu vyjadřovat. „Nebudeme poskytovat žádné informace. V obecné rovině mohu říct, že každý lékař, kterému se v takovém případě něco nezdá, je povinen informovat orgány činné v trestním řízení,“ uvedl mluvčí Jaromír Morávek.

Policisté původně kvalifikovali případ jako těžké ublížení na zdraví z nedbalosti. Podle jihočeské policejní mluvčí Štěpánky Valentové to však nyní přehodnotí. „Vyslýchali jsme všechny zainteresované osoby a celou záležitost budeme překvalifikovávat,“ nastínila Valentová. Doplnila, že si vyšetřovatelé vyžádali znalecké posudky z oboru soudní pediatrie, jejich zpracování však může trvat až několik týdnů.

Za zdrcené rodiče se postavila i starostka obce Borové Lada Jana Hrzánková. „To, co se uvádí v médiích, je naprostý nesmysl. Rodina rozhodně nepatří mezi vegetariány a už vůbec ne k nějaké sektě. Je to klasická a plně fungující vzorná rodina, která drží pohromadě. Nepřichází do úvahy, že by byl chlapec nějak psychicky nebo fyzicky týraný. Rodiče udělali maximum, aby byl jeho život plnohodnotný. Do páté třídy chodil hoch do naší málotřídky a vždy patřil k těm lepším žákům. Zapojoval se dokonce do celorepublikových soutěží,“ zdůraznila Hrzánková.
Její slova potvrzuje i ředitelka vimperského gymnázia Eva Piherová, kde chlapec studoval. Kvůli závažnému onemocnění měl stanovený individuální plán. „Byl to náš žák. S ohledem na jeho zdravotní stav měl ale individuální učební plán. Už sám fakt, že chlapec studoval na osmiletém gymnáziu, svědčí o zájmu rodičů. To by v rodinách, kde o děti nepečují, zvládali jen těžko,“ argumentovala Piherová.

Ve chvíli, kdy pojali lékaři motolské nemocnice podezření, že by mohl být chlapec zanedbávaný, zalarmovali nejen policii, ale i odbor sociál〜ních věcí Městského úřadu ve Vimperku, kam spadá i obec Borová Lada, kde rodina žije.

„Nám byla celá věc nahlášena v pátek 15. dubna, kdy nás kontaktovali z motolské nemocnice s tím, že k nim byl převezen chlapec v závažném zdravotním stavu, a byli jsme dotazováni, zda dítě vedeme v evidenci,“ popsala vedoucí odboru Jana Korbelová. Zároveň dodala, že se tím vimperští úředníci dosud nezabývali. „Žádná instituce, ať už dětský lékař nebo škola či někdo z okolí, nás neinformovali o tom, že by mělo docházet v rodině k zanedbávání péče,“ doplnila Korbelová. O prošetření je podle ní požádala nejen motolská nemocnice, ale i policie.
Podle zjištění Deníku strávil chlapec kvůli svému onemocnění nějaký čas v rukou odborníků, pak však rodiče léčbu přerušili. Lékaři upozorňují, že by to na tragickém důsledku celého případu mohlo mít také svůj podíl. „Pokud je tato nemoc řádně léčena, nehrozí bezprostřední ohrožení na životě,“ řekla lékařka Ivana Sekyrová z Českých Budějovic, specialistka na dětskou gastroenterologii. Přesné příčiny této nemoci podle ní lékaři dosud neznají. „Jedná se o chronické střevní onemocnění, při němž hrají roli autoimunita a genetické dispozice,“ vysvětlila Sekyrová.
Nemoc většinou zasahuje jen tlusté střevo a projevuje se vznikem vředů a defektů na sliznici a následným krvácením. Často se střídají bezpříznaková období (remise) s fázemi aktivace nemoci (relapsy). Léčba závisí na stupni poškození sliznice. Vhodnými prostředky jsou například mesalazin, kortikoidy, imuno〜supresiva či biologická léčba.

Ulcerózní kolitida patří mezi takzvané civilizační choroby a v ČR postihuje zhruba 40 pacientů na 100 tisíc obyvatel. První příznaky se nejčastěji vyskytují ve věku 30 až 40 let, nezřídka se však stává, že touto chorobou onemocní i velmi malé děti. Jedním z průvodních jevů nemoci může být i úbytek na váze. Právě to mohlo nahrát spekulacím o možném zanedbání péče o stravu zemřelého dítěte.