Na podivně vypadající pravidelné řezy na holenní kosti narazili vědci v keňském muzeu před čtyřmi lety. Mysleli si, že jsou od prastarých zvířat, která příbuzného člověka lovila, nakonec však došli k úplně jinému závěru.
Vědecký tým z amerického Národního přírodovědného muzea Smithsonian Institution na poznatky o raném kanibalismu přišel díky 3D analýze řezů na kosti záhadného hominina, který žil na území dnešní Keni.
Odborníci podle portálu ScienceAlert vytvořili odlitek pomocí dentálního formovacího materiálu, načež jej poslali dalšímu vědci, Michaelu Pantemu z Coloradské státní univerzity, který jej naskenoval a porovnal s databází 898 různých řezů a stop na kostech.
Řezné rány od člověka a lva
Nakonec se zjistilo, že většina řezů na kosti, tedy devět z jedenácti, byla způsobena kamennými nástroji, za poslední dva řezy mohl lev či jiná kočkovitá šelma. Není jasné, co bylo dříve, avšak odborníci se domnívají, že řezné rány odpovídají těm, které se dělají při odstraňování masa z kostí, třeba při přípravě jídla. Předpokládanému účelu nasvědčuje i směr řezů a jejich umístění. Řezy byly podle portálu Smithsonian Magazine nalezeny na místě, kde se lýtkový sval připojuje ke kosti, což je ideální místo k odřezávaní masa.
„Zdá se nejpravděpodobnější, že maso z této nohy bylo snědeno a že bylo konzumováno kvůli výživě, nikoliv kvůli rituálu,“ řekla paleoantropoložka a vedoucí výzkumu Briana Pobinerová. Studie byla zveřejněna v časopise Scientific Reports.
Oběť neznámá
Daná kost pocházela z doby před 1,45 milionem let, přesněji z období raného pleistocénu. Přesně se neví, kterému druhu Homo sapiens kost patřila, v minulosti archeologové spekulovali, že to mohl být člověk vzpřímený (Homo erectus) nebo Australopiték východoafrický (Paranthropus boisei), následně ale pojmenování vzdali kvůli nedostatku údajů.
Jaké je to mluvit s kanibaly?
Výzkum je jedinečný hlavně prozkoumáním časového rámce úplně prvního případu kanibalismu. „Existuje řada dalších příkladů, kdy se druhy z lidského evolučního stromu navzájem konzumovaly kvůli výživě, ale tato fosilie naznačuje, že příbuzní našeho druhu se navzájem pojídali, aby přežili, ještě hlouběji v minulosti, než jsme si připouštěli,“ uvedla Pobinerová.
Dívka z jeskyně
Jiným adeptem na nejstarší oběť kanibalismu je jedinec z Jižní Afriky, jemuž patřila lebka stará 1,5 až 2,5 milionu let. Stáří této lebky je ale podle vědkyně nejisté, stejně jako interpretace řezných stop pod pravou lícní kostí. Další známý důkaz o kanibalismu u homininů je z úlomků kostí starých 800 tisíc let nalezených v jeskyni Gran Dolina v dnešním Španělsku. Obětí měla být mladá dívka rodu Homo antecessor.
