Hrobka prvního čínského císaře prý skrývá velké poklady. Má to však háček

Jing Čeng je známější pod titulem Čchin Š'-Chuang-ti. Pokud vám toto jméno nic neříká, určitě znáte pojem terakotová armáda. Slavní vojáci z pálené hlíny střeží místo posledního odpočinku právě tohoto císaře. Méně se už ví, že jeho pohřební komplex skrývá pozoruhodných pokladů daleko víc.

Ukrývá terakotová armáda tajný kód?

Císař zvolil planinu Lin-tchung

Čchin Š'-Chuang-ti si pro stavbu svého mauzolea zvolil planinu Lin-tchung nedaleko dnešního města Si-anu. „Proti masivu pohoří Li se jasně rýsuje velká navršená mohyla. Navzdory tomu, že už byla značně snížena, ještě stále zřetelně označuje, kde je císař pohřben,“ uvádí v knize Tajemná místa historie Filippo Salviati, výzkumný pracovník v oboru umění a architektury starověké Číny.

Terakotová armáda? Jen malý střípek

Komplikované mauzoleum je megalomanský komplex, který se rozkládá na ploše téměř 50 kilometrů čtverečních. Jak podotýká historička Alexandra Nachescu v článku pro web Smart History, dosud odkryté jámy 1, 2 a 3, v nichž byla objevena slavná terakotová armáda, jsou ve skutečnosti jen malou částí celé hrobky.

Podle BBC navíc nebyl komplex, který v letech 256 až 210 před naším letopočtem budovaly stovky tisíc dělníků, nikdy dokončen. Mimo jiné o tom svědčí takzvaná čtvrtá jáma, kterou archeologové nalezli prázdnou.

Hrobka jako zmenšenina říše

Přestože vědci vědí, kde se hrob nachází, nebyl dosud otevřen a je otázkou, zda se tak vůbec kdy stane. Tělo čínského vládce má totiž obklopovat množství smrtících starověkých pastí i jedovaté rtuti. Uvnitř hrobu se však má skrývat něco neskutečného.

Mýtus o terakotové armádě vyvrácen. Zbraně válečníků neměly ochranu proti korozi

Věda a technika

Hlavní informace o tom, co se uvnitř nachází, jsou od starověkého čínského historika S'-ma Čchienema. Podle něj uvnitř mohyly leží císařovo tělo v bohatě zdobeném sarkofágu uprostřed obřího modelu území, která první císař dobyl. Zmenšeninou jeho říše mají dokonce protékat řeky vytvořené z rtuti, které udržuje v pohybu složitý mechanismus.

Pohřben mezi poklady

„Bronzová klenba hrobky je vyzdobena symbolickým zobrazením nebe s drahokamy představujícími hvězdy. Tvoří jakýsi miniaturní vesmír, jehož centrem je sám císař, který je v kontaktu s kosmickými silami,“ předestírá fascinující obraz výzkumný pracovník Filippo Salviati.

Alexandra Nachescu však upozorňuje, že by starověký popis měl být brán v úvahu s velkou opatrností. S'-ma Čchien totiž žil více než sto let po císařově smrti. „Možná nebudeme s jistotou vědět, zda hrobka obsahuje řeky Merkuru a kopuli zobrazující nebeskou klenbu - nicméně tato pasáž poskytla učencům důležité vodítko k tomu, jak porozumět různým jámám a prostorům v komplexu hrobky,“ vysvětluje Alexandra Nachescu.

V Číně našli zřejmě nejstarší splachovací záchod na světě. U vědců vyvolal smích

Objevy

Nezpochybnitelným faktem však zůstává, že moderní testy na mohyle odhalily neobvykle vysokou koncentraci rtuti. To svědčí o důvěryhodnosti minimálně některých historických zpráv. Bohužel právě tato skutečnost je také jedním z důvodů, proč je hrobku velmi nebezpečné otevřít.

close info Zdroj: Wikimedia Commons, Zossolino, CC BY-SA 4.0 zoom_in Jeden ze strážců, který hlídal věčný spánek prvního čínského císaře

I kdyby totiž po tisících let už nefungovaly nástrahy, které staří Číňané používali, tedy nejrůznější samostříly, zápalné směsi či propadliště, rtuť by byla pro nezvané hosty smrtící. Ostatně byla to právě rtuť, která se stala osudnou i samotnému Čchin Š'-Chuang-ti.

Zemřel kvůli touze po nesmrtelnosti

Podle legendy se mocný císař chtěl stát nesmrtelným a věnoval značné úsilí pátrání po prostředku, který by mu k tomu mohl dopomoci. „Když mu během jeho cesty po Říši nabídla v roce 210 př. Kr. skupina lékařů lék k nesmrtelnosti obsahující malé množství rtuti, lačně jej požil a po jejím strávení na následky otravy zemřel,“ píše Wikipedie.  

Císař toužící po věčném životě se tak dožil přibližně padesáti let (přesný věk se v různých zdrojích liší – pozn. red.). Nesmrtelnosti a věčné slávy se však dočkal aspoň prostřednictvím svého megalomanského mauzolea, na kterém budou mít vědci ještě hodně dlouho, co zkoumat.