Týmu vědců z Jižní i Severní Ameriky se podařilo v Brazílii získat překvapivé informace o původním osídlení kontinentu. Poskytly jim je kosti obrovského pozemního lenochoda, které v uplynulých týdnech zkoumali. Zjistili, že s ostatky dávného tvora totiž už před mnoha tisíci lety někdo manipuloval, dávní předkové si z nich pravděpodobně vyráběli šperky.

To znamená, že se člověk v Jižní Americe objevil už dříve, než si vědci původně mysleli, upozornil americký magazín Newsweek

Šperky z kostí

Staré odhady mluvily o prvním osídlení přibližně před 13 tisíci let. Podle nových zjištění se ale člověk v oblasti dnešní Brazílie objevil už při vrcholu poslední doby ledové, tedy před 19 až 26 tisíci lety. „Doposud žádná studie na těchto osteodermech nepřinesla takto solidní důkazy o jejich původu a stáří,“ informovala pro Newsweek výzkumnice Thaís Pansani z brazilské Federální univerzity v São Carlos.

Osteodermy jsou kosti, které měla pravěká zvířata vrostlé do kůže. Do dnešní doby zůstaly například pásovcům. Podle vědkyně Mírian Pachecové jejich tvar vybízel k výrobě přívěsků. Jeden ze zkoumaných osteodermů je z části nadmíru hladký, nejspíš kvůli nošení a kontaktu s kůží. Lidé tyto kosti upravovali broušením, leštěním a provrtáváním.

Důkaz stáří ostatků

Právě dírky, které původní obyvatelé Jižní Ameriky vytvořili, umožnily badatelům dostat se ve výzkumu tak daleko. Jde totiž poznat, že je vyvrtali do čerstvých kostí, ještě před tím než zkameněly. Pokusy s elektronovým mikroskopem a fotoluminiscenční metodou navíc dle odborníků potvrdily, že se určitě jednalo o lidskou práci.

close Kost stará 19 až 26 tisíc let. info Zdroj: tiskový materiál The Royal Society zoom_in Kost lenochoda stará 19 až 26 tisíc let

Stáří zkoumaných ostatků pak potvrzuje i hloubka, v níž je vědci našli. „Kosti i další kamenné výtvory jsme objevili v nejhloubější vrstvě úkrytu,“ sdělila Pansani. Opakované pokusy na třech různých materiálech z této vrstvy potvrdily, že stáří kostí, uhlí i křemene je opravdu v rozmezí 25 až 27 tisíc let.

Další názory

I přes všechna zjištění, které tým odborníků spojených s výzkumem v Brazílii nabízí, část vědců je k jejich závěrům skeptická. Podle Bena Portera z antropologického oddělení Aljašské univerzity ve Fairbanks jsou důkazy nedostačující a může se nabízet více interpretací.

Dírky a škrábance prý může vytvořit mnoho přírodních procesů nebo je mohl udělat nějaký predátor. „Musel bych vidět kontrolovanou sérii výzkumů, které by ukázaly, jakým způsobem věci zkameněly, aby se vyloučila možnost jiného vlivu opracování,“ konstatoval Porter pro Newsweek.

Někteří jiní odborníci pak zase tvrdí, že dřívější osídlení kontinentu už vlastně naznačily starší objevy. „Je tu mnoho dalších nalezišť, která také poskytují kvalitní důkazy. Lidé bezpochyby přišli do Ameriky před 30 tisíci lety, otázkou zůstává jak,“ uvedla pro Newsweek archeoložka Rita Scheel-Ybert z Brazilského Národního muzea a Federální univerzity v Rio de Janeiru.