Mayská civilizace je opředena mnoha tajemstvími. A stejně jako je pro vědce dodnes částečně záhadou mayský kalendář, podle nějž měl v roce 2012 skončit svět, je nejasné i to, co vlastně způsobilo téměř úplný zánik této vyspělé dávné civilizace. Nyní se ale zdá, že odborníci možná našli částečnou odpověď. Podle nové studie totiž Maye tvrdě zasáhlo sucho, které jako důsledek globálního oteplování zažíváme i dnes.

Staří Mayové si nechávali vyvrtávat zuby a vsazovali do nich drahokamy. Intarzie měly pravděpodobně duchovní význam, ale roli hrálo i zdravotní hledisko
Staří Mayové plnili své zuby drahokamy. Nový výzkum ukázal, že chudí i bohatí

Vědcům historické záznamy rozšířené o novou analýzu lidských ostatků zaměřenou na známky traumatických zranění. Výzkum zveřejněný v magazínu Nature Communications ukazuje na skutečnost, že za opuštěním důležité metropole Mayapan mohlo stát padesátileté období sucha. Kvůli politickému kolapsu, který v souvislosti se suchem nastal, se lidé stáhli do menších a bezpečnějších osad.

Sucho vyvolalo války

„Z více zdrojů dat vyplývá, že mezi lety 1400 a 1450 našeho letopočtu výrazně vzrostl počet občanských konfliktů," píšou vědci z Kalifornské univerzity v americkém Los Angeles podle portálu Science Alert v publikované studii. Podle nich mohlo vystupňovat napětí mezi soupeřícími frakcemi právě dlouhotrvající sucho.

Naleziště Zacuelu v dnešní Guatemale
Co může za zánik Mayské civilizace? Vědci chtějí záhadu objasnit pomocí výkalů

Vysoké množství srážek bylo spojeno se zvýšeným počtem obyvatel v oblasti a jejich pokles pak s vysokým množstvím konfliktů. Web Nature World News vysvětluje, že kvůli nedostatku vody začalo ubývat potravin, což mělo za následek vleklý hladomor, který jen zhoršil regionální konflikty. Lidé umírali nebo se rozutekli do míst, kde byla situace bezpečnější. Nálezy hlav státu v masových hrobech také ukazují na to, že město zažilo sociální nepokoje.

Utekli a přizpůsobili se

Ani sucho a s ním spojené konflikty ale civilizaci Mayů nesrazily na kolena úplně. Příslušníci starobylého národa se přizpůsobili, přestěhovali do jiných částí poloostrova Yucatán a pomohli tak k přežití své kultury až do šestnáctého a částečně i sedmnáctého století, kdy poslední zbytky mayských politických struktur zničili španělští conquistadoři.

Mayové a jejich dramatický výstup na výsluní, ale také nečekaný kolaps:

Zdroj: Youtube

V současné době si vědci pochvalují, že jim mayská oblast přináší záznamy, které osvětlují souvislost mezi společenskými změnami a kolísáním klimatu. Podle portálu Egypt today přitom také varují, že dle výsledků nové studie mohou změny klimatu evidentně vyvinout tlak i na ty nejetablovanější a prosperující civilizace.

Mocní Mayové

Mayapan existoval podle portálu Sci-news v letech 1200 až 1450 našeho letopočtu. Monumentální centrum mayské kultury na poloostrově Yucatán založili členové nejvlivnější šlechty, kteří byli zároveň členy mayapanské vládnoucí rady. Vystavěli v něm pyramidy, chrámy či svatyně pokryté nástěnnými malbami a sochami.

Mexičtí archeologové oznámili objev mayského města pojmenovaného Xiol na poloostrově Yucatán.
Záhadní Mayové: Objev ztraceného města odkryl tajemství této vyspělé civilizace

„Tato lokalita byla kdysi domovem patnácti až dvaceti tisíc obyvatel, kteří se živili produkty ze zahrad a sadů, lovem a pěstováním kukuřice živené deštěm. To vše doplňovali obchodem," zmínil výzkumník na katedře antropologie Kalifornské univerzity v Santa Barbaře Douglas Kennett.

Celá mayská civilizace byla dříve jednou z nejdominantnějších domorodých společností takzvané Mezoameriky. Vrcholu své moci a vlivu dosáhla podle portálu History kolem šestého století našeho letopočtu a vynikala v zemědělství i také matematice a psaní.