Setkání s primátorem Českých Budějovic Jiřím Svobodou

Hosté zaplnili sál. Pozvání přijali ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml, předseda představenstva Teplárny České Budějovice Václav Král, místopředseda Teplárny České Budějovice Tomáš Kollarczyk, ředitel Jihočeského divadla Luboš Průdek, ředitel Jihočeské filharmonie Otakar Svoboda a ředitelka oblastní kanceláře Jihočeské hospodářské komory Lenka Vohradníková. V publiku zasedli mimo jiné i starostové některých měst a obcí regionu.

Setkání s primátorem Českých Budějovic Jiřím Svobodou právě začíná. 

Debata začala. Šéfredaktor Deníku Jižní Čechy Martin Tröster vítá hosty. Prvním tématem je plán přivést teplo z Temelína do Českých Budějovic. To chce do města přivést společnost ČEZ. Zkušební provoz by měl začít v topné sezoně 2020-2021. Podle primátora Jiřího Svobody by mělo zajistit pro zhruba polovinu odběratelů ekologicky vyráběné teplo bez rizika prudkého nárůstu cen.

"Tento projekt nám umožní regulovat cenu tepla, která nebude závislá na cenách uhlí a emisních povolenek. Snížením množství spalovaného uhlí v českobudějovické teplárně, na kterém jsme teď stoprocentně závislí, také výrazně zlepšíme životní prostředí ve městě," zmínil Jiří Svoboda.

Myšlenku potvrzuje i ředitel Jaderné elektrárny Temelín Jan Kruml: "Investice je ekonomicky výhodná. Měli bychom za necelé dva roky vybudovat nejen samotné potrubí teplovodu, ale i tři výměníkové stanice přímo v elektrárně. Rozsáhlé úpravy začaly už loni, na jaře chceme začít budovat teplovod. Bude měřit 26 kilometrů, povede 1,3 metru hluboko pod zemí. Otázkou dalšího řešení jsou odbočky z teplovodu do dalších obcí, ty ale musí mít nejprve vybudované vlastní rozvody."

Podle předsedy představenstva Teplárny České Budějovice Václava Krále by dodávky tepla z Temelína mohly pokrýt až 30 - 40 procent potřeb tepelné energie města. "Bude ale jen jedním ze zdrojů, i nadále budeme zákazníkům dodávat také páru z vlastních zdrojů. Temelín bude fungovat prakticky jako jeden z kotlů, umožní nám ale snížit kapacitu spalovaného uhlí, optimalizovat provoz uhelných kotlů a také je modernizovat. Výhledově se připravujeme také na dodávky tepla z dalších lokálních paliv, například komunálních odpadů." Jak Václav Král doplnil, současné diskuse směřují k hledání optimálního scénáře pro ekologické spalování komunálních odpadů.

Dalším diskutovaným tématem je budoucnost Jihočeského divadla, které oslaví 100 let existence. Jak vysvětlil náměstek primátora Juraj Thoma, jakýmsi dárkem by mohla být příprava záměru vybudovat nový kulturní stánek na Mariánském náměstí. "Je třeba si ujasnit a specifikovat, co by budova měla obsahovat. Na základě této diskuse by měla vzniknout podmínka pro architektonickou soutěž. Nelze očekávat, že řečení najdeme letos, ale ke konci roku 2022 bychom rádi zahájili projekční práce. Z hlediska financování, přičemž předpokládané nálady převyšují jednu miliardu korun, by se mělo zapojit město, Jihočeský kraj i státní rozpočet."

Jak vysvětlil ředitel Jihočeského divadla Lukáš Průdek, současné prostory provoz souborů limitují jak prostorově tak organizačně. "Jsem rád, že společně s nadačním fondem a městem vzniká studie, která pomůže najít co nejefektivnější variantu pro novou divadelní budovu. Je pak otázkou zda v ní najdou zázemí všechny čtyři soubory, nebo zda činoherní soubor bude dál pracovat ve zrekonstruované staré budově."

Jakýmsi předskokanem nové budovy by mohla být tzv. Bouda, která na Mariánském náměstí vznikne už letos. Přes léto poskytne prostor pro společenská a komunitní setkávání, diskuze či malé koncerty, od září se pak rozšíří na velkou scénu, která uvede premiéru Smetanova Dalibora v úpravě Miloše Formana. Následovat bude 47 představení všech souborů Jihočeského divadla a hostujících divadel.

V souvislosti s divadlem se mluvilo i o budoucnosti otáčivého hlediště v zahradě českokrumlovského zámku. "Město dělá vše pro to, aby mohla být současná nájemní smlouva prodloužena o další sezony, " ujistil publikum primátor Jiří Svoboda. "Aktuálně vedeme jednání o prodloužení legálního pobytu točny v zámecké zahradě do roku 2025. Je třeba také vypsat architektonickou soutěž na podobu nové točny, není ale jasné, kdy bude vypsána a ukončena, " naznačil. Jeho náměstek Juraj Thoma pak doplnil, že je třeba napnout také všechny síly k tomu, aby i nová točna mohla zůstat uvnitř zámecké zahrady. To pochopitelně kvituje i ředitel divadla Lukáš Průdek. Podle něj otáčivé hlediště svými zisky dotuje provoz celého divadla je bezpochyby schopné naplnit i větší kapacity, než umožňuje současná scéna. Je tedy zájmem všech i při vybudování modernějšího otáčivého hlediště s moderním zázemím zachovat genia loci.

Ožehavým tématem pro všechny Budějčáky je i doprava a s ní úzce spojená otázka parkování. Náměstek primátora František Konečný shrnul představy o kapacitě záchytných parkovišť, která by měla pojmout především auta, kterými do města přijíždějí lidé za prací či zábavou z okolí: "V Jírovcově ulici letos rozšíříme parkoviště na 440 míst. Odtud vozí lidi do centra zdarma elektrobus a systém slaví velký úspěch. Projektová dokumentace počítá se vznikem dalších 400 parkovacích míst na Dlouhé louce. U multifunkční haly vyroste parkovací dům s kapacitou 500 - 700 míst a pokryje nejen potřeby běžného parkování, počítá se s jeho využitím pro parkování diváků během sportovních utkání. Stovky míst pro auta nabídnou i plánovaná záchytná parkoviště u dálničního sjezdu Pohůrka u hřbitova v Mladém,  u sjezdu z ižní Tangenty mezi Rožnovem a Včelnou, 500 aut by se mělo vejít také do podzemního parkovacího domu pod mariánským náměstím, také na sídlištích máme vytipovaná místa prostavbu parkovacích domů," nastínil František Konečný vize pro příští roky. Pomoci by podle něj mělo i vymístění parkujících kamionů na plochy v areálu Jihočeského letiště a do průmyslového areálu na Okružní ulici.

Stranou nezůstalo ani téma parkovacích zón. Podle Františka Konečného je přes prvotní problémy při jejich závádění v pravé části Pražského předměstí s výsledným efektem většina obyvatel i návštěvníků spokojena. I proto je město letos rozhodnuto systém rozšířit i na levou část předměstí. "Prioritou je zjednodušit parkování za rozumnou cenu lidem, kteří tu mají trvalé bydliště, až třicet tisíc lidí, kteří jezdí do města převážně auty za prací, plní parkovací místa v ulicích a způsobují kolony v dopravních špičkách, chceme zachytit již na parkovištích na okraji města a dál je dopravovat hromadnou dopravou. Pomoci by mělo také inteligentní řízení dopravy a v případě problému včasné navádění aut na objízdné trasy," zmínil náměstek. 

Naopak ve formě neaktuálních plánů zůstane zatím myšlenka vybudovat podzemní parkoviště přímo pod náměstím Přemysla Otakara II. Podle ní by mezi kašnou a chodníky mohla vzniknout pod povrchem až dvě podlaží parkovacích ploch s vjezdem a výjezdem do ulice Karla IV. "Je to zajímavý projekt, ale nikdo zřejmě nemá odvahu náměstí rozkopat. Jsem přesvědčen, že taková stavba nebude nutná a budou nám stačit parkoviště vybudovaná v docházkové vzdálenosti od centra," zmínil František Konečný.

V závěru debaty se o slovo přihlásili i někteří starostové okolních obcí. Například starosta Pištína Jaroslav Havel apeloval na společný postup města a obcí v sousedství při snaze získávat evropské dotace. "Mnohá témata máme společná a například v otázce parkování a kultury bychom plány měli diskutovat v pracovní skupině a plánovat společně tak, abychom zbytečně o evropské peníze nepřišli," navrhnul. Podle primátora Jiřího Svobody jsou Budějovice na takový scénář připravené. "Město je v čerpání dotací pro širší území ve srovnání s ostatními krajskými metropolemi úspěšné, aktuálně je to 35 %," zmínil.

Dotaz ohledně nového výpočtu spoluúčasti obcí na financování městské hromadné dopravy vznesla starostka Včelné Miroslava Stránská. "Pro nás je to značný náklad navíc," upozornila. Jiří Svoboda k tomu vysvětlil, že podle nové legislativy se kilometry, které jednotlivé spoje ujedou mimo území města nemohou počítat od hranice katastrálního území, ale od poslední zastávky ležící ještě ve městě. V součtu to pak může znamenat řadu kilometrů navíc. Pomoci by mohlo zřizování nových zastávek co nejblíže okraji města. Určitou pomocí pro rozpočty malých obcí by podle náměstka Františka Konečného mohla být i nová smlouva o dopravní obslužnosti s Jihočeským krajem.

Dopravní debatu rozšířil také starosta Vidova Tomáš Šedivý: "Zvažuje město oživení plánu na dálniční sjezd v Hodějovicích?" ptal se představitelů budějovické radnice. František Konečný zmínil v souvislosti s budováním nových úseků dálnice fakt, že v dohlednédobě se pro úsek Hodějovice - Třebonín počítá s předáním staveniště zhotoviteli stavby. ůPro případný sjezd jsou připravené potřebné plochy, jeho budování ale nebude součástí této akce. Vidovské aktuálně zajímá vedle dálnice i otázka plánované cyklostezky, která by usnadnila místním cestu do města na kolech a možnost bezpečného parkování bicyklů. Jak vysvětlil František Konečný, město má na rozvoj cyklostezek připravený generel i peníze ale naráží na potíže s výkupem pozemků, případně stanovisko policie. Dobrou zprávu má ale pro všechny, kdo se nadchli pro vizi cyklověže, která by umožnila bezpečně odstavit ve městě kolo. "Správa železniční dopravní cesty přislíbila v rámci rekonstrukce vlakového nádraží vybudovat směrem k Mercury centru cyklověž, město počítá i s dalšími menšími prostory, které vyhradí parkování kol."

Možnost zapojitse do dabaty využili prostřednictvím Deníku i někteří čtenáři. Pavel Daňha poukázal na neutěšený stav Krajinské ulice, která je podle něj v součesné podobě ostudou města. Podle Františka Konečného radnice počítá s proměnou jak Krajinské tak Kanovnické ulice ve výstavní pěší zóny. V případě Krajinské se pracuje i s přispěním některých majitelů nemovitostí na projektu, je třeba ale překonat potíže spojené s některými složitými vlastnickými vztahy. 

Nadlimitní emise ve frekventované Mánesově ulici trápí čtenářku Kláru Šámalovou, která se ptala, zda má město recept na zlepšení. "Bez dálničního obchvatu města a navazujících dopravních staveb se situace příliš nezmění. Do té doby bude kompletní tranzitní doprava jezdit po Dlouhé louce pár set metrů od centra města," upozornil primátor Jiří Svoboda. Na místě je řešit i další zdroje znečištění. Podle primátora je systém omezování emisí v budějovické teplárně na vysoké úrovni a další zlepšení přinese přivedení tepla z Temelína, velkým problémem ale zůstávají lokální topeniště v soukromých nemovitostech.