Bývalá opora Jihostroje Ondřej Hudeček (30) odmítl nabídku z Českých Budějovic a zůstává nadále ve Francii. Na podzim tak odstartuje svou desátou sezonu v nejvyšší francouzské volejbalové soutěži.

Ale už nebude hrát za Montpellier, po třech letech zamíří z jihu na sever země do Beauvais, svého čtvrtého celku v zemi galského kohouta. Dříve již okusil angažmá v Cannes a Rennes. Doma v jihočeské metropoli si nyní užívá už tři týdny dovolenou. A užívat si jí ještě chvíli bude, než jej trenér Jihostroje ČB povolá do reprezentace.

Proč vůbec odcházíte z Montpellier?
Hrál jsem letos na postu univerzála, což se mi moc nelíbilo. Ani jsme se nedohodli na další spolupráci, z jejich ani z mé strany nebyl zájem.

Lidé si pamatují, jak jste válel v dresu Českých Budějovic na univerzálu, to už je ale poměrně dlouhá doba. Nyní vám sedí více smečařský post?

Co se týče budoucnosti, na smeči ještě nějaký ten pátek mohu hrát, ale na univerzálu tomu tak nevěřím. Ne, že by mi docházel fyzický fond, ale je stále větší konkurence mladých skákavých úček, mlátiček. A já jsem spíš technický typ, proto si myslím, že větší perspektivu mám na smeči. Po loňské sezoně, když mi skončila v Montpellier smlouva, jsem ji prodloužil ještě o rok s tím, že budu tentokrát univerzál. Ani jsem neměl žádné dobré nabídky jako smečař. Předchozí roky jsem hrál na smeči, ale protože jsem dohrával loňskou sezonu jako univerzál a dařilo se mi, chtěli mě na tento post i pro letošek. Letos už tak spokojení ale nebyli.

Jak to, nedařilo se vám?

Rozdělil bych sezonu na dvě půlky. Začátek nám vyšel dobře, pohybovali jsme se na třetím čtvrtém místě, ale zbabrali jsme to. I já jsem na tom měl svůj podíl. Z mé strany to nebylo nic oslňujícího.

Jak jste nakonec v soutěži dopadli?

Osmí. Vypadli jsme v prvním kole play off s pozdějším vítězem z Tours. Je to zklamání. Celou sezonu jsme byli v první čtyřce, v posledních čtyřech kolech jsme ale hráli špatně a spadli na osmé místo. A měli jsme tak nejhorší pozici, nejtěžšího soupeře. Na to, jak se sezona vyvíjela dobře, byla nevydařená.

A ve Francouzském poháru se vám také nevedlo?

Skončili jsme mezi osmičkou, takže také žádná velká díra do světa.

Prý vám nabízel smlouvu i českobudějovický Jihostroj, proč jste si vybral tým Beauvais? Měl jste i jiné nabídky?

Měl jsem nabídky i z jiných klubů ve Francii, koketoval jsem i s Jihostrojem, to je pravda. Ale když jsem zvážil plusy a minusy, jak po stránce finanční, tak i co se týče ambicí klubu, bylo tohle rozhodnutí nejlepší. Francouzi posilují, chtějí hrát o titul. Budějovice sice čeká Liga mistrů, to je zas něco jiného, ale chtěl jsem ještě zůstat ve Francii.

Ani jste nechtěl po devíti letech změnit zemi?

Museli bychom trochu více čekat s nabídkami, protože se ještě někde dohrávalo. Hlavně ale máme dvě děti, tak jsme ani neuvažovali o tom, že bychom šli jinam.

S českobudějovickým klubem už probíhala vážná jednání?

Pokaždé, když mi končí smlouva, jsme v kontaktu s prezidentem klubu Janem Divišem. Nastíní mi, jak se situace v Budějovicích vyvíjí, co bude dál. Dostal jsem nějakou nabídku, ale rozhodl jsem se, že zůstanu ve Francii. Ale nabídka byla velmi zajímavá a jsem za ni rád. Jen doufám, že nebyla poslední. Doufám, že dojde k mému návratu do týmu Jihostroje.

Ve třiceti letech máte stále dost času odehrát ještě několik povedených sezon v zahraničí…

Uvidíme, vše je otevřené. Mohou se mi povést dvě sezony, mohu dostat nějakou zajímavou nabídku, třeba do týmu, který bude hrát o titul. V tom případě bych dal ještě přednost Francii, ale když jsou Budějovice teď na vzestupu, bude návrat domů více a více lákavý.

Jak dlouho už jste doma v Českých Budějovicích? Užíváte si volna, nebo se už se pomalu připravujete na reprezentační sraz?

Hlavně odpočívám, užívám si rodiny. Kromě toho, že si chodím ve středu zahrát beachvolejbal a sem tam si zahraju nějaký turnaj, nic nedělám. Až tak týden nebo dva před začátkem soustředění reprezentace začnu s posilovnou. Příprava na mistrovství Evropy bude dost dlouhá, takže teď opravdu jen odpočívám. Ale s dětmi aktivně. Až dost. (smích)

Obě děti se vám narodily ve Francii, že? Asi je ještě brzy na tuto otázku, ale budete je učit francouzštinu, nebo češtinu?

Přesně tak, Ondrovi je dva a půl roku, Kristýnce je rok a tři měsíce, oba se narodili v Montpellier. Ondra už chodil do nějaké školky, chtěli bychom je ve Francii dostat také do nějakého dění, aby pochytili trochu jazyk. Když už jsme v zahraničí, aby z toho také něco měli.

Za méně než měsíc vás čeká nástup do přípravy na evropský šampionát, uvidíme vás i v českobudějovickém volejbalovém stánku v přípravném utkání s Kanadou. Na jaký výsledek si národní tým věří? Uhraje na mistrovství, které pořádá Rakousko spolu s Českou republikou, medaili?

Jako každý tým chceme medaili. Ale kdybychom se dostali do semifinále, bylo by to krásné. To by byl obrovský úspěch. A získat nějakou tu placku, to by byla senzace. Základní skupinu máme hratelnou, ale je špatné, že poté narazíme na těžké soupeře. Uvidíme, jak vše dopadne, začít musíme u našeho výkonu, naší hry. V dnešním sportu, kdy je vše vyrovnané, je možné všechno. Musíme navázat na výkony, které jsme předváděli na mistrovství světa. Když přidáme ještě trochu něco navíc, věřím, že něco uhrajeme.

Ještě stále budete kapitánem reprezentace?

Zatím ano. Nevím, jak se bude vyvíjet nominace, to je otevřené, do začátku přípravy jdu ale jako kapitán.