Apřiznal: „Stávalo se, že jsem v kraji několik let v řadě neprohrál. Taková suverenita už asi nebude…“

Proč ty pochybnosti? Vávra ztratil zápas, v němž vedl už 2:0 na sety, a tak není divu, že si sypal popel na hlavu. „Vedu, měl bych hrát klidněji a hraju, jako kdybych dva nula prohrával,“ přiznal vzor jihočeských tabletennistů.

„Byl to ode mne uchvátaný výkon. Chtěl jsem rychle odehrát utkání na 3:0, tak trochu jsem to uchvátal, Honza se ve výměnách chytil a pak už měl navrch,“ rozebíral Michal Vávra poslední turnajový duel, v němž změřil síly s lídrem druholigových Strakonic.

Dodatečně přemítal, co měl udělat jinak, aby nedovolil obrat v zápase. „Měl jsem trochu zvolnit, rozhodit to, ale já hrál pořád stejně… Na to, co jsem hrál v koncovkách setů a přineslo mi body, soupeř zareagoval a já měl něco změnit, to byla chyba. Má hra měla být pestřejší,“ tvrdil.

Na zvyklosti jihočeské jedničky Michal Vávra častěji chyboval a dovolil Duspivovi několik „laciných“ míčků, které v ideální formě nerozdává. Leginář z Nassau tentokrát nebyl neomylným robotem, jak mu někdy s respektem výstižně přezdívají. „Měl jsem třeba nahrané dva tři balony a já je zkazil. To je tím, jak jsem spěchal. Měl jsem si to připravit lépe a ne do toho jít, chtít hned udělat bod. To není má hra,“ pokáral se za ukvapenost, jedním dechem ale nezapomněl Jana Duspivu sportovně pochválit za výborný výkon. „Honza hrál dobře, už jsme spolu odehráli pár vyrovnaných zápasů. Škoda toho ztraceného vedení 0:2, ale jak jsem řekl, chtělo to hrát o něco klidněji.“

Pro jihočeský stolní tenis je klopýtnutí jeho suverénní jedničky vždy mimořádnou, překvapivou událostí. Konkrétně v Českých Budějovicích, kde Michal Vávra žije, neprohrál ani nepamatuje! „Ty jo, to je už hrozně dávno… Kdy to bylo naposledy, to si nevzpomínám. Něco bych plácnul,“ krčil rameny.
V každém případě platí, že co stojí nová herna Orla České Budějovice, tak v ní našel přemožitele vůbec poprvé! Ve svém městě prostě neprohrává. „Budějovice, to je taková moje Mekka,“ usmívá se stolní tenista Michal Vávra.

Až Jan Duspiva 19. března, po letech marných pokusů ostatních hráčů z jihočeské špičky, přece jen našel na suveréna recept. „Vynutil si tlak. Do Strakonic jezdím trénovat a v poslední době jsme spolu sehráli několik vyrovnaných mačů, kdy jsem vyhrál o dva míčky. Projevilo se, že spolu hrajeme víc, a je proti mně dobře nabuzený.“

Na jednu stranu Vávra zpytoval svědomí po prohraném finále, na straně druhé ho jistě muselo těšit, že se Jan Duspiva s jeho tréninkovou pomocí neustále zlepšuje. S nadsázkou řečeno: žák poprvé přehrál svého učitele. „Samozřejmě prohrát člověk nechce,“ netají se Vávra. „My spolu hodně trénovali přechod do forhendového topspinu. Tento úder míval dost nejistý, anebo blokoval – a tohle hodně zlepšil. Pořád jsem se ve hře spoléhal na to, že nějaký musí zkazit, místo, abych mu zahrál do bekhendu, byť je to jeho silnější úder. Ale on se dneska nemýlil. Tohle určitě zlepšil,“ uznal Michal Vávra, že 20letý junior ze Strakonic dělá pokroky.

Hráč a trenér přiznává, že do budoucna bude muset v soubojích s lepšícími se mladíky více přemýšlet o taktice boje. „Určitě musím reagovat v průběhu hry. Hrát klidněji a pestřeji než dřív, kdy jsem hrál podle jedné šablony, a ta pořád fungovala. Teď se nelze spoléhat na to, že to nějak dohraju, ani vedení 2:0 nic neznamená,“ donutila porážka na Orlu Vávru k zamyšlení.

Krajské přebory vynechal kvůli klubovým povinnostem v Německu. V turnajích VC jižních Čech podlehl pouze na Orlu a v Prachaticích, kde vypadl ve čtvrtfinále s Petrem Leštinou. Nebýt výkonnostního vzestupu družstva Strakonic, dalo by se říct, že vše zůstává při starém. „Asi bude čím dál těžší vyhrávat. Už to nebude jako dřív, kdy jsem třeba pět let neprohrál,“ uvažuje nahlas o svém kralování za stoly Michal Vávra.

Pořád však platí, že kdo ho bude chtít na jihu Čech porazit, bude muset podat výkon na hranici svých možností. A nejspíš ještě něco přidat – jako Jan Duspiva, jenž razancí úderů a rychlostí ve třech setech Michala Vávru dostal pod tlak. „Musím říct, že patří k nejrychlejším hráčům, co pinec hrají, protože mne málokdo odtlačí od stolu. On hraje dost nátlakově, halfvoleji, a když se mu daří a dostane se do tranzu, navíc nemá co ztratit, tak je to fofr,“ popisuje Michal Vávra mladíkův styl.

Turnajem na Orlu skončila celá Velká cena jižních Čech. „Chtěl jsem ji zakončit vítězstvím. Celkově jsem vyhrál, nevím už pokolikáté za sebou. A zatím jsme ji vyhráli jenom tří – kromě mne tehdy štěpánovický Petr Dvořáček a Tomáš Havlík,“ přídává Vávra zajímavost. „Trošku mě mrzí, že se mi letos nepovedla vítězná tečka, ale je to kulaté a zkusím pozlobit ty mladé zas v příští sezoně,“ plánuje s úsměvem legionář německého Nassau, kde se již dohodl na smlouvě na další rok. „A vypadá to, že se asi posunu na jedničku, protože ta současná už na to prý nemá nervy…“