O jednoho z nejlepších českých smečařů Jiřího Popelku (34 let) usiluje českobudějovický Jihostroj. Ten v loňské sezoně hrál v Itálii za Latinu, na Apeninském poloostrově by Jihočech ještě rád zůstal. Je ale možné, že nakonec v mistrovském týmu pod Černou věží zakotví.

Jirko, jak to vypadá s vaším příchodem do Budějovic?
Jsme domluveni s Jihostrojem už nějaký ten týden, že počkáme, zda mi přijde nabídka z Itálie. Pokud přijde, vrátím se do Itálie, když ne, můžu hrát i za Jihostroj. Ale nejsem jediný hráč, kterého by Budějovičtí chtěli, vyhlížejí i jiné posily. Jestli to dopadne tak, že přijdu já nebo někdo jiný, to těžko ovlivním.

Měl jste se prý vyjádřit do konce května.
Je pravda, že vedení chtělo znát hraniční termín, do kdy bych se měl rozhodnout. Ale jak nejsem v Itálii, tak nevím, jak se tam věci hýbou. Takže na termínu jsme se nedomluvili.

A jaká je tedy podle vás šance, že zakotvíte v českobudějovickém přístavu?
Těžko říct, jaká je šance. Jak říkám, čekám na to, jak dopadnou přestupy v Itálii. Chtěl bych tam zůstat, nevím, jaká je šance, ani nemám přehled o tom, co se děje v zákulisí. Čtu si zprávy na internetu, ty jsou víceméně hotovky. Informace o nových jednáních nemám, nedokážu posoudit, co se tam děje.

Jste v kontaktu s Latinou, ve které jste odehrál loňskou sezonu?
Komunikuji s nimi. Vyměnili trenéra, tým bude trošku jiný. V Itálii se hráči točí hodně, kluby je střídají skoro jako ponožky. Do teď Latina neavizovala žádné velké přestupy, jen změnu na univerzálu, s ostatními se jedná. Mezi těmi hráči jsem i já.

Mají o vás zájem i jiné zahraniční kluby?
Mám nabídky i z jiných zemí, ale Itálie je přednostní. Je to varianta číslo jedna.

Tým českobudějovického Jihostroje výrazně posílil, neláká vás zahrát si v týmu s kolegy z reprezentace?
Určitě. Ale myslím si, že Jihostroj i v minulých letech byl kvalitní a s nejlepšími hráči. Dobrý trenér, ať tu byl Brom nebo teď Svoboda. Oba jsou kvalitní, v tom by problém nebyl.

Vy pocházíte z Ervěnic, co vás tady na jihu Čech tak uchvátilo, že jste zde zakotvil?
Jsem ze severu, v dětství jsem sem jezdil hodně. Hlavně do Kamenice nad Lipou na ozdravné pobyty. U nás bylo špatné prostředí, měl jsem alergie, tady byla krásná krajina a super lidi. Pak jsem se do Budějovic dostal s volejbalem, odehrál jsem tu čtyři roky, takže to byla v rozhodování jasná volba. Budějovice jsou lepší. Máme tu asi sedm let byt, já tu mám i trvalé bydliště, do budoucna zůstaneme tady. Manželka je z moravských Troubek, ty by zase mohly uplavat, v Budějovicích ve druhém patře se zas tak nebojíme.

Blíží se vám reprezentační sraz, jak se připravujete na soustředění národního družstva?
Chodím do posilovny, běhám, občas se synem plavu, ale více pod vodou než nad vodou. Volejbalově nic moc nedělám, s míčem jsem v kontaktu minimálně. Toho bude ještě dost. Začínáme 20. června, teď se jedu ještě připravovat na akci Návrat ztracených synů na Lipno. Už dvanáctým rokem se tam scházíme téměř všichni bývalí hráči Jihostroje a připravujeme se na novou sezonu. Takže se tam potkávají hráči jako Novák, Dvořák, Javůrek, Habada, Pitner, Luboš Zita, Kozák, Honza Svoboda. Zajímavá sešlost.

Myslíte si, že je reálné uhrát medaili na domácím šampionátu?

Kdybychom skončili do pátého místa, automaticky se kvalifikujeme na další mistrovství. Kdyby se to podařilo, byl by to úspěch. Loni jsme byli desátí na světě, nevím, kolikátí bychom byli v Evropě, kdyby se odečetly ostatní týmy a zbyly jen evropské. Ale semifinále na Evropě by bylo super, páté místo pěkné, horší umístění by bylo neúspěchem.

Vy jste na mistrovství světa v Itálii exceloval, patřil jste k nejlepším smečařům turnaje. Místo v základní sestavě máte pro letošek jisté?
Vůbec ne. Každý rok je třeba se prát o místo, nikdo ho nemá jisté. Na každém postu jsou vyrovnaní hráči. Takže tu musíte o místo bojovat normálně jako v klubu před sezonou.