„Teď by měla svoje rozhodnutí o konci kariéry přehodnotit, zaběhla skvělý čas,“ vzkazuje trenér Pavel Váňa, který si tréninkové morálky své svěřenkyně nesmírně váží. Melichová v cíli zhluboka oddechovala, radovala se, přijímala gratulace a odpovídala na první dotazy Deníku.

Jaké jsou první okamžiky po proběhnutí cílem?

Ještě nejsem při smyslech. Vůbec jsem nepočítala, že půjdu takový čas. 59, 51! A vůbec jsem nečekala, že budu druhá. Byla jsem úplně šíleně nervózní. Jsem strašný nervák. Měla jsem obrovský psychický blok. Věděla jsem, že to může být jeden z mých posledních závodů. Trenér mi říkal, že stejně chleba v Husinci levnější nebude, to jsem si pořád opakovala. Že budu až do poslední překážky bojovat s Volfovou o zlato, to bych nikdy neřekla.

Ona spíš bojovala s vámi. Poslední překážku na MČR jste ještě překonávala nejrychleji…
Jak se na stovce srovnávají hendikepy, vyběhla jsem první, nikoho před sebou jsem neměla. Jelikož ale od trenéra vím, že se nesmím obracet, tak jsem běžela, co to šlo. Před závodem jsem vůbec nepočítala s tím, že budu bojovat o zlato.

Medaili vám určitě přáli všichni fanoušci na stadionu. Vy už máte zkušenosti i s kolizemi ze závěru závodů, byla jste na ni připravena?
Já se zase strašně bála, že spadnu. Na poslední překážce už jsem byla tak kožená, že jsem ji hodně, ale hodně ošetřila. Pak už jsem do cíle nemohla doběhnout první.

Je několik vteřin po doběhu do cíle, teď ve vás převládá radost ze stříbra, nebo smutek z těsné prohry?
Moc mě mrzí, že to nebylo zlato. Ale stejně. Být jen takový kousek od prvního místa, to je prostě nádhera.

Plánujete oslavu?
Nádherně si to užiju. Rodičům jsem slíbila, že buď půjdeme slavit, nebo pojedu domů. Jelikož půjdeme slavit a zítra je neděle, asi si dám pořádně do nosu.

Často mluvíte o konci kariéry. V rozhovoru před sezonou jste uvedla: „Loučení by bylo hezké s medailí.“ Co řeknete teď, když jste se dostala pod minutu? A máte medaili?
Pro mě je to hodně těžké. Zatím to nechávám osudu. Neříkám ani ano, ani ne. Domluvili jsme se s trenérem, že uvidíme po sezoně.

Co vás ještě v letošní sezoně na atletickém oválu čeká?
Za týden mistrovství republiky ve vícebojích, tam bych ještě chtěla prodat to, co mám natrénováno. Chci se ještě posunout v jihočeských historických tabulkách. Chci startovat na Velké ceně Tábora, tam bych se chtěla pokusit na čtvrtce překážek ještě stlačit osobák. A pak už je extraliga ve Staré Boleslavi, kterou doufám v baráži vybojujeme. V plánu jsou ještě nějaké mítinky. A pak se budu muset rozhodnout.