Atletka Sokola České Budějovice Lenka Všetečková se pečlivě připravuje pod vedením libereckého trenéra Šebelky. I nadále je v kontaktu s českobudějovickým trenérem Petrem Bahenským. Pětikilometrovou trať na MČR v Táboře zvládla jako třetí nejrychlejší. Do své sbírky si připsala bronz.

„Jsem stále v Sokole, jen trenérem je Honza Šebelka z Liberce, kde studuju. Moc lidí to neví, často se to plete,“ trpělivě vysvětlovala v ochozech táborského stadionu. Přitom právě trenér Bahenský Lenku při bronzovém běhu povzbuzoval, radil. „Určitě jsme pořád v kontaktu,“ zopakovala Všetečková. „jen jsem v Liberci, tak jsem tam začala trénovat. To je všechno.“

Pocity

Po proběhnutí cílovou rovinkou měla Jihočeška rozporuplné pocity. Velká radost se mísila se zklamáním. Těšila se z bronzu, přesto ale myslela i na vyšší metu. „Radost mám, ale opravdu jsem chtěla lepší medaili,“ přizvukovala. „Loni jsem byla čtvrtá, trochu jsem se bála, aby se to letos nezopakovalo.“

Ambiciózní atletka chtěla z Tábora zlato. Ke zdravému sebevědomí ji opravňoval pohled do letošních tabulek. Do pětikilometrového závodu totiž vstupovala s nejlepším letos zaběhnutým časem. „Bylo to ale jen o pár desetin, takže jsem věděla, že to bude risk. Proto jsem závod rozběhla rychle.“

Vytrvalecký talent Sokola ČB opravdu nad ničím moc nepřemýšlel. Subtilní závodnice vystřelila do prvního okruhu jako blesk, udávala tempo, závod ale poněkud přepálila. „Chtěla jsem první kilák běžet asi o pět vteřin pomaleji, ale špatně se to odhaduje.“

Závěr

V posledních metrech pětikilometrového boje bylo jasně vidět, že závodnice melou z posledního. Nejen Všetečková. Taktická bitva se proměnila v běh na krev. Všetečková znovu potvrdila, že je velkou bojovnicí. „Už mi docházelo,“ připustila. „Nakonec jsem ráda, že vůbec mám bronz.“ Jak se úbytek sil projevil konkrétně. Na těle, nebo na duši? „V obou směrech,“ culila se atletka v cíli. „Přestaly mi jít nohy, psychicky už jsem si nevěřila, tak trochu mi začalo být všechno jedno.“

Sezona

Při hodnocení letošní atletické sezony převládají pozitiva. „Zase jsem si zlepšila osobák, povedlo se to na patnáctistovku, na trojku i na pětku.“

Všetečková je spokojena, ještě by v rámci možností přidala na podzim nějaký další dobrý výkon. „Zatím je ale sezona opravdu super,“ hodnotí první polovinu roku 2008.

Doma

Málokdo možná ví, že nikdo z atletů nebyl v Táboře tolik doma, jako právě Lenka Všetečková. „Jsem nadšená. Lidi byli super, já se v Táboře narodila,“ připomíná hrdě. „Jsem pořád v Budějovicích a v Liberci, ale Tábor je opravdu přímo moje rodné město. Měla jsem tu spoustu kamarádů, podporu rodičů, bylo to super, opravdu jsem z atmosféry strašně nadšená.“ Fanoušci nejvíc pomohli ve chvílích, kdy si sahala na dno sil. „Věděla jsem, že v každém místě stadionu někdo stojí, že mi fandí, moc mi to pomohlo.“ A jaké konkrétní cíle má pro druhou polovinu sezony? „Chci si v Praze na mítinku Praga Academica zlepšit osobák na patnáctistovku. Pak už budu mít prázdniny.“

Extraliga

I v době volna bude jihočeská atletka Lenka Všetečková udržovat přímý kontakt s atletickým oválem. „Budu určitě dál trénovat,“ říká a přidává motiv: „Abych na podzim na finále extraligy dobře běžela trojku i patnáctku. Potom se určitě pečlivě připravím na desítku v Běchovicích.“