Lucie Sekanová má za sebou pozoruhodnou sezonu. Atletka Sokola České Budějovice vyměnila trenéra, zaběhla si několik osobních rekordů, aktuálně se chystá na ME v krosu. Je zařazena i do nominace v anketě o nejlepšího jihočeského sportovce roku:

Je tady konec roku 2010, vaše jméno se i letos objevilo na anketním lístku, ze kterého vzejde deset nejlepších sportovců Jihočeského kraje. Jak vnímáte podobné ankety?

Je hezké, když o vás někdo ví. Sice je to pro mě stresová událost, vždy si říkám, snad nebudu muset mluvit do mikrofonu. Je pro mě čest být nominována v jakékoli anketě.

My samozřejmě máme k dispozici pečlivé archivní údaje, ale vyzkoušíme si vás. Pamatujete si, na jakém místě jste skončila v anketě, kterou spoplupořádá Deník?

Pamatuju. V roce 2008 jsem skončila na desátém místě a v minulém roce, tedy za rok 2009, jsem skončila na nečekané šesté pozici. Bylo by hezké skončit mezi nejlepšími jihočeskými sportovci zase v první desítce.

Když jsme u anket, vy jste nezačínala v dětství přímo s atletikou že?

Kdysi, než jsem začala běhat, jsem hrála tři roky fotbal, který si myslím, že mi jde ještě teď. Dříve jsem měla nabídku hrát i za Spartu.

Jste velice výrazným atletickým talentem, měla jste nabídku z fotbalové Sparty, když se rozdával dětem do kolébky sportovní talent, u vás se sudičky zastavily třikrát, ne?

To nevím, ale je pravda, že i další sporty mi docela jdou.

Letošní sezona pro vás byla docela divoká, jak ji hodnotíte?

V jejím průběhu jsem udělala zásadní rozhodnutí.

Určitě máte na mysli změnu trenéra? Pro odborníky to byl docela nečekaný krok?

Přesně tak. S mým dlouholetým trenérem Petrem Bahenským, který mě vlastně pro atletický svět objevil, jsme se shodli, že by mi prospěla změna, a tak jsem od začátku července trénovala pod taktovkou Jana Pernici.

Bývalý úspěšný bežec především na trati osm set metrů si váš talent vzal do parády?

Ano. On je stále běžecky vysoce aktivní. Se změnou tréninku přišlo první zlepšování. Tím myslím nejen osobních rekordů, ale i pocitů v závodech. Zapracovali jsme totiž na některých atributech, které mi zřejmě do té doby výrazně chyběly.

A to?

Hlavně na síle.

Určitě svá slova můžete dokumentovat čísly a rekapitulací dění na atletickém oválu. Který ze závodů považujete za nejvydařenější?

Z absolvovaných pod novým vedením bych vyzdvihla obě mistrovství České republiky, kdy při prvním jsem si zaběhla osobní rekord na tři tísíce metrů.

Výkon 10:12,74 je skutečně úctyhodný, Deník o něm v průběhu roku informoval. Jak na tento vydařený závod vzpomínáte? A jak vzpomínáte na pokoření rekordu na 1500m?

Závod na tři kilometry probíhal ve velmi nepříznivém počasí. Při druhém jsem si v sólo závodě zaběhla na trati tisíc pět set metrů časem 4:20,40 nejen osobní, ale také krajský rekord.

V sezoně se vám podařilo zaběhnout také čas 9:50…

To byl asi úplně nejvydařenější závod ze všech. Bylo to na německém mítinku, kde jsem zaběhla čtvrtý historicky nejlepší český výkon v kategorii žen. Čas byl přesně 9:50,84, pokořila jsem tím svůj osobní rekord dokonce o dvaadvacet vteřin.

Velice výrazně jste se na tříkilometrové trati posunula i v prestižních evropských tabulkách…

…to je pravda, patří mi čtvrté nejlepší místo v letošních evropských tabulkách žen do třiadvaceti let.

Do bilance úspěchů na dráze určitě patří také MČR družstev ve Vyškově. I tam padaly rekordy?

Zlepšila jsem si další osobní, i krajský, v běhu na osm set metrů časem 2:05,83.

Je logické, že vynikající výkony a výsledky nejsou bez odezvy také u trenérů, kteří jsou zodpovědni za reprezentační úsek?

Na základě těchto zaběhnutýých výkonů mě nominovali na prosincové mistrovství Evropy v krosu, které se dvanáctého prosince koná v portugalské Albufeiře.

To znamená, že okamžitě po ukončení sezony jste se začala připravovat na další vrchol sezony?

Po čtrnáctidenní pauze po dráhové sezoně jsme zahájili intenzivní přípravu. Ta začala soustředěním na Šumavě, patnáct dní jsem naštěstí ve zdraví zvládla.

Právě zdraví vás docela dokázalo v minulých letech pozlobit. Loňský problém s dutinami vám snad ani raději nebudeme připomínat. Příprava na Šumavě se vám osvědčila?

Určitě. Na šumavské soustředění navázalo čtrnáctidenní reprezentační soustředění v Tatrách. Mezi těmito dvěma tréninkovými pobyty jsem absolvovala také Běh kolem Sokolského ostrova, který pořádá každý rok trenér Petr Bahenský.

A zase z toho byl rekord?

Běžela jsem vlastně v domácím prostředí na tříkilometrové trati v ženském traťovém rekordu.

ME v krosu se blíží, jak vyplníte čas do jeho startu?

Teď už budu přechodně doma a v Praze. Odlétáme desátého, závod se běží dvanáctého prosince.

S jakými ambicemi se v portugalském terénu představíte?

Zatím se mi na všech evropských šampionátech v krosu dařilo. Minulý rok jsem v kategorii do třiadvaceti let byla třiadvacátá, takže pro letošní ročník bych byla velice spokojená s umístěním do dvacátého místa. Kros je ale zrádný, takže uvidíme.

Víte něco o trati?

Mělo by se běžet na pevné krosové dráze, takže terén by mi měl vyhovovat, o tom ale rozhodne počasí. Do Portugalska mě na závod přijede podpořit i rodina.

Když jsme u rodinného zázemí, jak se vám daří v soukromém životě. Změnila jste trenéra, přítel zůstává?

No jistě. Už pátým rokem je mým přítelem běžec Josef Krygar, se kterým často trénuju. Běhá také u trenéra Jana Pernici.

Blíží se Vánoce, budete po návratu z ME pečlivou hospodyňkou? Jak vám to jde v kuchyni při vaření?

Jelikož na vaření nemám tolik času,tak tuto disciplínu přenechám mojí mamince, které ale také občas pomáhám. Ráda zkouším pečení chleba, ale i bábovky.

Z vašich odpovědí vyplývá, že se v kuchyni moc nezdržujete?

Na úkor toho mě baví víc pomáhat s prací, mám dost příležitostí při renovaci domu, kde pomáhám taťkovi.

A ještě jednou z vaší kuchyně, mlsáte ráda?

Převážně mám nejradši sladká jídla a sladkosti.

Maso ne?

Taky. Z masa mám nejraději kuřecí. A taky mám ráda brambůrky,které ovšem nejsou nejzdravější, ale občas mi je trenér povolí.

Jak se vám daří ve škole?

Studuju třetím rokem na Vysoké škole ekonomie a managementu, kde mi vycházejí vstříc ohledně atletiky. Dostala jsem na začátku studia plné sportovní stipendium, které mi pomáhá skloubit školu s běháním.

Jakou při učení nebo při relaxaci posloucháte muziku?

Poslouchám pop a rock a také vítěze loňské Superstar Martina Chodúra.

Co děláte, když neběháte, neposloucháte Chodúra, nejíte sladké nebo brambůrky a neučíte se?

Z doplňkových sportů ráda běžkuju. Jezdíme na lyže každý rok v zimě, běžky jsou vhodným doplňkem k běhání, napomáhají ke zpevnění celého těla. V létě si ráda zahraju tenis a ráda mám turistické lezení po horách.

Prozradíte vámi nejvyšší zdolaný horský štít?

Je jím švýcarský Piz Nair, který měří 3057 metrů. Na tuto horu jsem vylezla v rámci dubnového soustředění v Saint Moritz ještě společně s trenérem Bahenským.