Vcelku pochopitelně se domů moc těšila. „Ale bude se k nám vracet na kontroly,“ poznamenal MUDr Martin Scheichl, který si pochvaloval bezproblémový pooperační průběh. „Katka nemá horečku, její stav je podle očekávání,“ uvedl v rozhovoru pro Deník. Kateřina Baďurová opouštěla nemocniční pokoj s úsměvem na tváři.
Den po operaci jste odmítala všechny žádosti o rozhovor, asi vám nebylo dobře po těle…
Bolelo to. Byl to docela velký zásah. Vazy, které jsem si zpřetrhala, kousky štěpů, brali z mojí nohy. Opravdu to bylo hodně bolestivé. Den po operaci jsem byla pod prášky, pod injekcemi proti bolesti, druhý den už jsem se cítila dobře.
Podle úsměvu na tváři už máte zase chuť do sportu?
Určitě.Velkou. Už o něm zase přemýšlím.
O prognózách jsme v týdnu podrobně informovali, můžete ještě jednou zrekapitulovat, kdy se vrátíte k tréninku?
Šest týdnů nesmím došlápnout. Šrouby z kolena by se mohly vyrvat. Po šesti týdnech začnu nohu pomalu rozhýbávat na kole, budu plavat, chci začít lehce klusat. Do tří měsíců bych mohla začít s normálním tréninkem.
Počítejte se mnou. Je konec ledna, připočtěte tři měsíce, bude duben, olympijské hry jsou v srpnu…
V půlce srpna je pro nás kvalifikace, tuším šestnáctého, do té doby přece zbývá ještě půl roku. Snad by se to dalo stihnout…
Co limit, který je 4.45 m?
Pokud vím, z loňska se mi skočený limit nepočítá. Musela bych ho skočit někdy v červenci. Šlo by to. Uvidíme. Záleží na tom, abych se mohla rozběhnout. Zraněná není odrazová noha, tak to nemusí být zase takový problém.
Chválila jste, že se o vás v českobudějovické nemocnici personál dobře staral, chutnalo vám?
Abych pravdu řekla, tak hned po operaci jsem neměla na nic chuť. Ale opravdu se o mě všichni starali výborně.
V posteli si asi nějaký čas poležíte. Nebudou přibývat kilogramy?
Vůbec ne. U mě je to spíš naopak. Když netrénuju, tak spíš ještě zhubnu.
Na pokoji jste měla televizi, sledovala jste tenis v Melbourne?
Na televizi jsem se dívala, na tenis ale ne, Eurosport tu nebyl, bylo to zpestření.
