Lepší tréninkové podmínky se ale zatím míjejí očekávaným efektem a Balounova výkonnost jde bohužel dolů, což se samozřejmě odráží i na jeho psychice. „Přechod do Brna znamenal velkou změnu trénincích. Především kilometráž je o dost vyšší. Z nějakých pětačtyřiceti kilometrů týdně jsem poskočil na osmdesát. S tím jsem měl ze začátku problémy. Dopolední tréninky jsou také o dost delší. V Brně trénuji víc než v Budějovicích. Jenom za dopoledne tam naplaveme vždycky kolem deseti kilometrů,“ zdůrazňuje Baloun vysoké brněnské tréninkové dávky.

Tvrdý trénink se ale bohužel neodráží na dobrých výsledcích. Spíše naopak. „Nevím, čím to je, ale místo, abych se zlepšoval, tak se naopak zhoršuji. Už z toho mám docela mindrák,“ posteskne si. „Všichni mě uklidňují, že trvá rok až rok a půl, než si člověk zvykne na nového trenéra. Chtělo by to ale lepší výkony. Jinak to je psychicky dost ubíjející,“ přiznává.

Zmíněný rok a půl je Baloun odhodlán vydržet. Pak se bude rozhodovat, co dál. „Pokud by se to nelepšilo, tak už bych musel nějak zakročit,“ má jasno.
Změnu životního stylu přinesl také přechod na vysokou školu. „Je to samozřejmě náročnější než střední škola. Hlavně jsem se ale netrefil s oborem. Vybral jsem si technologii potravin. Řešíme tam třeba rozmnožování prasat a vůbec mě to nebaví. Chci to změnit. Podal jsem si přihlášku na trenérství a bankovnictví. To by mělo být lepší,“ věří.

Domů se Baloun z Brna moc nedostane. O víkendu dorazil na Velkou cenu Českých Budějovic. „Bylo to po měsíci, kdy jsem se dostal domů. Pokud nejsou závody, tak se snažím jezdit na víkendy domů a absolvovat sobotní trénink v Budějovicích. Náročné je cestování. Jezdím autobusem a cesta trvá pět hodin. Je to náročné a velká nuda,“ posteskne si.

Vzhledem ke stagnující výkonnosti Jihočech od letošní sezony žádné velké výsledky ani neočekává. „Abych řekl pravdu, tak ještě na začátku roku jsem měl velké oči. Teď jsem zpátky na zemi a budu rád, když v létě obhájím titul mistra republiky. Není to žádný velký cíl, ale momentálně jsem rád, že vůbec nějak plavu,“ kroutí hlavou. „Na dlouhé polohovce bych chtěl obhájit titul. Všechno ostatní bude navíc. Přemýšlel jsem o univerziádě v Šanghaji, ale když vidím, jak to vůbec nejde dopředu, tak asi těžko,“ jen bezmocně pokrčí rameny.

Zklamání z Balouna doslova čiší. „V každé sezoně jsem se zlepšoval. Teď jsem se zastavil a vyloženě stagnuji. Zklamání je to velké,“ jen smutně konstatuje.

Moc radosti Balounovi nepřinesla ani víkendová Velká cena Českých Budějovic. Ani jednou nedosáhl na stupně vítězů. Ve své parádní disciplíně 400 metrů polohový závod byl čtvrtý, v krátké polohovce pátý, stejně jako na 200 metrů motýlek. Šestý byl na prsařské dvoustovce. Propadákem skončila čtyřstovka volným způsobem, kde skončil až osmnáctý. „Nic velkého jsem ani nečekal. Byl jsem na soustředění v Harrachově a potom jsem marodil. Až ve čtvrtek před závody jsem byl poprvé ve vodě. Neměl jsem naplaváno, vyladěnou formu, prostě nic,“ ani neskrýval značnou beznaděj. Alespoň na té dlouhé polohovce jsem ale chtěl být na bedně,“ přiznává.

Do Č. Budějovic tentokrát nepřijela absolutní česká plavecká špička, která byla na reprezentačním soustředění. „Je to škoda, ale přesto byla konkurence kvalitní. Bylo hodně závodníků a mezi nimi výborní zahraniční plavci. I bez reprezentace měla Velká cena dobrou úroveň. Plavci jezdí do Budějovic rádi. Bazén se jim líbí,“ ujistí Baloun.