Mladé družstvo zvládlo start do sezony, dostalo nový náboj. Někteří hráči po určité stagnaci herně ožili. V letošní II. lize muži předvedli několik velice zdařilých utkání, z nichž nejpovedenější byla asi ta ve Strakonicích a doma s Pískem, který vyhrál základní část II. ligy, skupinu A.

V závěrečném dvojutkání jste toužili pod domácími koši přehrát favorizovaný Most, nebo alespoň oplatit porážku Karlovým Varům. Nepovedlo se. Nepředstavovali jste si rozlučku přece jen lépe?
Řekl bych, že to pro nás skončilo s úsměvem, ale bez happyendu. Jak říkal Honza Schönbauer, půlka zápasů ano, vyšla nám, půlka ne. Ale ve srovnání s loňskou sezonou máme o tři vítězství víc. Jedenáct letošních výher považuji za velmi slušný výsledek. Dosáhli jsme jej s mladým kolektivem, který se až na dorostence, kteří spolu dřív hrávali, poznával. Měli jsme nového Davida Bláhu, a nemalou měrou nám pomohl, v půlce sezony odešel těžko nahraditelný Dvořák a fandil nám na dálku z Islandu, kam odešel za prací. Z hráčů, jako jsou oba bratři Kasparidesové, se stali lepší hráči, než byli loni.

Prorokujete jim pod koši světlou budoucnost?
Je na hráčích, jak na sobě budou dál pracovat. Pokud takový Klabouch bude zodpovědně trénovat, jsem přesvědčen, že jeho výkonnost nadále poroste. Chlapci to mají ve svých rukách a nohách.

Mohou mít vyšší sportovní cíle, než je druhá liga?
Pokud si to nesrovnají v hlavě a věci správně neuchopí, nikdy se výš nedostanou.V každém případě podmínky tu mají, takže záleží jen na nich.

Tušíte už, jestli družstvo zůstane pohromadě?
Na posledním výjezdu ven, když jsme byli v Ústí nad Labem, jsme tuto otázku se Standou Šimáškem řešili. A nebyl jediný, kdo by řekl, že za nás příští sezonu nebude hrát. Pochopitelně záleží na tom, kdo se na jakou školu dostane, jakým způsobem bude družstvo přes týden fungovat. Ale při dobré vůli se dá basketbal se školou skloubit, a když někdo studuje v Praze a chce, má tam takřka neomezené možnosti, kam chodit trénovat.

Co vám sezona ukázala?
Hráči poznali a zjistili, čeho jsou schopni.Umí se na hřišti dostat z těžkých situací, ale také dokáží prohrát zápas, který kontrolovali. Třeba ve Varech, kde jsme udávali tempo a až poslední čtvrtina nám nevyšla. Když se družstvo dokáže vyvarovat podobných výkyvů a udrží tempo během celého utkání, bude velmi perspektivní.

A jaké jsou vaše osobní plány? Zůstanete u kormidla?
Myslím, že já i Standa Šimášek jsme rozhodnuti, že budeme dál spolupracovat. Není důvod, proč utíkat. Myslím, že jsme odvedli dobrou práci, a sám za sebe mohu říct, že bych na ni rád navázal - za předpokladu, že všichni hráči, kteří přislíbili účast, budou fungovat.
Chyběla nám zkušenost na pětce, kde měl hrát Pepa Kiselica. Byly zápasy, kdy jsme jeho zkušenost moc postrádali, tak uvidíme, co plánuje do dalšího roku. Přesně jeho vyjádření neznáme, víme však, že mladý tým zkušenosti potřebuje. A chybí nám kilogramy, které snad přijdou s věkem. Chceme začlenit mladé: Mesz se vyhrál v táborské dvacítce, doma proti Varům a v Berouně si výborně vedl Špičák, další velmi nadaný hráč.

Do Pelhřimova, kde jste v minulosti působil, vás to už netáhne?
Ne. Nepochybuji o tom, že Pelhřimov do ligy postoupí, ale je to tým složený ze starších hráčů, který je na jiné úrovni než ten českobudějovický. Z hlediska stability a dalšího rozvoje hráčů má práce v Budějovicích větší smysl než v Pelhřimově. Platí, že starého psa novým kouskům nenaučíš.
Se studenty sportovního gymnázia je radost pracovat, protože jsou dobře připraveni, a to je rozdíl proti Pelhřimovu, kde se fyzicky náročné věci nedaly aplikovat. Mám tam kamarády i bráchu, ale vyznávají jiné pojetí basketbalu a já jim budu alespoň fandit, aby v lize, když ji zase vybojují, vydrželi déle než jednu sezonu.