Basketbalové ženy Strakonic si chtějí vybojovat šestku

Strakonice – Basketbalistkám Strakonic patří momentálně v tabulce ženské ligy šestá příčka. Tu by rády udržely také po konci základní části. „Dáváme si postupné cíle a umístění do první šestky je tím nejbližším," říká Ivan Beneš, hlavní trenér Strakonic, který působí také jako asistent u českého národního týmu.

Naposledy jste vyhráli na půdě posledního SŠMH Brno poměrem 48:55. Jaký to byl zápas?
Řekl bych, že poměrně těžký. Na to, že soupeř je v tabulce poslední a stále bez vítězství. Myslím, že domácí se na nás velice dobře připravili a byli vyhecovaní. Víru jim dodal asi náš předešlý vzájemný zápas u nás, kde Brno odehrálo svůj nejlepší zápas venku. Věřili si na nás a utkání podle toho vypadalo.

Průběh utkání tak pro vás nebyl vůbec jednoduchý?
To určitě ne. My jsme měli dobrý začátek, kdy jsme  v první čtvrtce odskočili do desetibodového vedení. Ve druhé čtvrtině ale z naší strany přišlo výrazné polevení v obraně. Svědčí o tom jednoduchá čísla. V první čtvrtině nám Brno dalo sedm bodů, ve druhé třiadvacet, za třetí deset a za čtvrtou osm. To znamená, že jsme druhou čtvrtku nezvládli v obraně. Dostali jsme za ní stejně bodů jako v celém zbytku zápasu.

Čím to bylo?
Soupeř se chytil trojkovými střelami, což jsme mu nabídli a on toho využil. Místo toho, abychom po poločase vedli třeba o dvacet bodů, tak jsme do druhé poloviny zápasu šli za vyrovnaného stavu. A to bývá vždy nepříjemné. Nováček, kterým je SŠMH Brno, pak touží ještě více po prvním úspěchu a nám se tím pádem hrálo špatně.

Měl jste tak po slibném začátku strach o výsledek?
Musím říct, že nejhoršího jsem se obával. Skóre se totiž začalo různě přelévat ze strany na stranu. A až v samém závěru se nám lehounce podařilo odskočit.

Co rozhodlo ve váš prospěch?
Zvládli jsme to pomocí trestných hodů. Po tom našem odskočení totiž soupeř musel riskovat. My jsme však dokázali hrát bez ztrát, což rozhodlo.

Přesto jste tak tedy nadále pokračovali ve výkonech, kdy se s papírově slabšími soupeři vždy trápíte…
… přesně tak. Je to nepříjemné zjištění, že skutečně nedovedeme se slabšími týmy uplatnit naši převahu. A to se nechci nikoho dotknout nebo někoho urazit. Brno bylo po celý zápas na mušce a my se museli zkonsolidovat, abychom v závěru potvrdili naši lepší kvalitu.

V letošní sezoně už je to trochu tradice, ne?
Bohužel. Hrajeme lépe se silnějšími týmy. Ale kdybych si měl vybrat, zda hrát hezky a prohrávat a nebo blbě a vyhrávat, samozřejmě sáhnu po tom druhém.

Tento týden byla středa volná. Prospěje týmu krátká přestávka či spíše uškodí, že vypadne ze zápasového rytmu?
Já doufám, že nám volno pomůže. Holky toho totiž měly plné zuby. Naše herní rotace není tak široká. Tým táhlo v podstatě sedm hráček, takže těm by měla pauza pomoci. Holky si odpočinou a trochu oddychnou. Od začátku sezony to byl pořádný kvapík, co se týče sledu zápasů. Nejvytíženější hráčky, které odehrají třicet minut za zápas, toho měly skutečně dost. Nyní tak pošetříme síly a připravíme se na Trutnov, který nás čeká.

Co očekáváte od sobotního utkání právě s tímto soupeřem?
Po výměně trenéra se Trutnov zkonsolidoval, vášně opadly a začínají se lepšit také herně. Psychicky jim navíc pomohla poslední domácí výhra nad Slavií. Takže  z nejhoršího se dostali a nyní se chystají na nás. Chceme Trutnov porazit, abychom jej nevrátili do hry o nejlepší šestku. Neměli bychom dopustit podat mu berličku, aby se začal dotahovat.

Vám v tabulce aktuálně patří šesté místo. Jste spokojení?
Myslím, že jsme asi tam, kde jsme očekávali. Kádr se oproti loňsku změnil, ale zda je silnější, to si řekneme až po konci soutěže. Kdybychom některé zápasy vyhráli navíc, byli bychom samozřejmě výše a měli větší klid, až se bude soutěž rozdělovat.

Je právě tedy šesté místo po základní části cíl, na který se nyní soustředíte?
My si musíme dávat především postupné cíle. A tím nejbližším je právě dělení šestky. Kdyby se nám nepovedlo být v té první, ale nakonec se dostali do play-off  a tedy z osmého nebo sedmého místa šli na USK Praha či IMOS Brno, které podle mě přetlačí Valosun, šance na postup z prvního kola výrazně klesá. Náš největší cíl je vyhnout se právě těm dvěma nejsilnějším soupeřům.

To znamená tedy být po základní části v první šestce…
… ano. A ačkoliv nechci předbíhat, když bychom byli šestí, hráli bychom se třetím týmem. Jestli to bude Valosun Brno či Hradec Králové, tak s nimi už se nechá hrát. Soustředíme se tak na umístění do první šestky a pak se můžeme v rámci toho posouvat. Pokud tento cíl splníme, můžeme se bavit o prvním kole play-off a když bychom  v něm uspěli, už budeme hrát o medaile…

Myslíte si, že o hraniční šesté místo bude velký boj?
Podle mě to bude velice těsné. Ani Trutnov totiž ještě neřekl poslední slovo. Mají asi podobnou sezonu jako my loni. Tehdy jsme nepovedený start doháněli, doháněli a až na poslední chvíli nám to uteklo. Očekávám, že tam budou spolu bojovat především čtyři týmy a to Slavia, VŠ Praha, Trutnov a my. Aniž bych chtěl někoho dalšího odepisovat.

Na bilancování skladby letošního kádru je ještě asi brzy?
Nechal bych to být. Je sice pravda, že od některých hráček jsme čekali lepší výkony, ale nikde není psáno, že právě třeba v příštích zápasech se nemohou zlepšit. Na druhou stranu nejsme zklamaní ze žádných posil. Celkově bych pak řekl, že střídavě oblačno. Osobně jsem maximalista a chtěl bych od holek co nejvíce, ale na druhou stranu je to pořád sport a někdy to prostě nejde.

V klubu se dobře pracuje s mládeží. Jste spokojen se zapojováním mladých hráček do prvního týmu?
Nejsem spokojený s časem, který dostávají. Určitě bych si nejen já, ale i vedení, představoval, aby mladé hráčky na palubovce při zápasech trávily více času. Ale když se podívám na naše dosavadní zápasy, tak jsme kromě toho s USK neměli žádný dopředu jasně rozhodnutý. Všechny se rozhodovaly v poslední čtvrtině a na to právě mladé holky doplatily. Zodpovědně totiž musím říct, že i přes určitý talent si netroufnu nasadit dorostenky do klíčových  a rozhodujících momentů.

Nechybí jim tak poté větší zápasové vytížení?
To zase ne. Hrají samozřejmě v dorostu a také rezervním týmu. Bylo by ideální, kdyby měly herní minuty ještě také v nejvyšší soutěži, ale to věřím, že přijde. A kdyby tomu nebylo letos, tak musí být trpěliví. To nejpozitivnější však je, že s jejich projevem jsem spokojen. Pokud jde o trénink, jsou jeho pravidelnou součástí. Zažívají hodiny s týmem v přípravě, v rámci ní hrají proti zkušenějším hráčkám a cizinkám a o tom to také je.

Jaká je hlavní podstata zapojení nadějných talentů do vrcholného basketbalu?
Před sezonou jsem o tom s nimi mluvil. Mezi šestnáctým a devatenáctým rokem se to takzvaně musí zhoupnout. Buď se jejich sportovní budoucnost překlopí na vrcholnou kariéru nebo budou střídající hráčky a dohrávat třeba na úrovni druhé nejvyšší soutěže. Naše naděje mají na dorost svoji kvalitu, ale ještě není taková, aby mohly hrát rozhodující fáze v zápasech nejvyšší soutěže. U nás jde například o Michaelu Gaislerovou, Hanku Kuncipálovou či Jolanu Krejčovou, které mohou před sebou mít slibnou budoucnost.