Extrémně náročnou 27,5 kilometru dlouho trať s mimořádným převýšením zvládl v čase 2:31:15,68 a uzavřel v elitní kategorii první třicítku. Mezi běžci nad čtyřicet let byl jedenáctý. „Bylo to perfektní. Vyšlo počasí a občerstvovací stanice fungovaly na jedničku. Běžel jsem s naší partou běžeckého spolku Tymdejvid a podpora ze strany týmu byla naprosto fantastická. Hecovali jsme se i při závodě, což je na tom to nejlepší, co může být,“ nešetřil v cíli spokojeností ostřílený matador.

Na start Klekluli se postavil již podeváté. „Už vím, do čeho jdu, i když každý rok mě něco překvapí,“ připustí. „Takový závod se musí běžet hlavou. Z kopce je to samozřejmě nejlepší pustit, což mně osobně zrovna moc nejde. Snažím se to hlavně seběhnout bez pádu. Jsou běžci, kteří to umí, a ti pak mají velkou výhodu. My ostatní se je zase snažíme dohnat do kopce,“ směje se.

Vítěz závodu Klekluli Václav Bauer.
OBRAZEM: Václav Bauer si splnil sen a v pětačtyřiceti letech vyhrál běh Klekluli

Daniel Tomek provozuje spolu s bratrem Jaroslavem (to je pro změnu úspěšný 3D lukostřelec) vyhlášenou českobudějovickou restauraci Na Zahrádce. Nezřídka musí i sám na plac a kondice se mu tak náramně hodí. Vždyť i večer před závodem poctivě obsluhoval zaplněný lokál až do půlnoci. „Sportu dávám všechno, naplňuje mě a báječně se při něm odreaguji. Když si jdu zaběhat, tak hlavně, aby mě to bavilo a užil jsem si to. Především mohu vypnout a uvolnit se z každodenního stereotypu. Běhám třikrát v týdnu v průměru zhruba dvanáct až třináct kilometrů. K tomu pravidelně chodím do sauny a posilovny, k tomu v létě na kolo a v zimě na spinning. Naplňuje mě to, i když z toho samozřejmě docela bolí nohy. Ale už jsem si zvykl, takže to rychle přejde a mohu zase roznášet pivo,“ usměje se.