Na mistrovství republiky ve Sportovní hale Děkanka v Praze 4 obhájil titul v sálovce, i když tentokrát to měl těžší, než asi očekával!

Srubečtí vyznavači sálového fotbalu triumfovali ve veteránské kategorii potřetí v řadě. Poprvé oslavovali titul před dvěma lety, kdy hostil turnaj Heřmanův Městec, loni se radovali ve Vodňanech a letos v Praze zlatý hattrick dokonali…

Víc než kdy jindy v hale Děkanka potřebovalo mužstvo k obhajobě i kus štěstí, protože zápasy byly vyrovnané a dramatické. O konečném pořadí na prvních třech místech rozhodovala až minitabulka vzájemných zápasů.

Že se nedají očekávat velké brankové příděly, napověděl hned první zápas Srubce, v němž zdolal Varnsdorf 3:2. Ve druhém duelu podlehl veteránům Siemens Praha 1:3. „Věděli jsme, že k prvenství potřebujeme vyhrát poslední zápas s Kokonínem o tři góly. Vedli jsme 6:2, soupeř na konci z trestňáku snížil na 6:3, ale tříbrankový rozdíl nám v minitabulce stačil k tomu, abychom se stali mistry,“ líčí zápletku Oldřich Novotný a podotýká, že i poslední Varnsdorf měl svou kvalitu – nezískal ani bod, nikdy však neprohrál o víc než dvě branky. „Úroveň byla letos výborná!“

Dle pravidel sálovky se hrají poslední tři minuty na čistý čas, pokud jeden z týmů nevede o víc než dvě branky. „A vlastně ve všech utkáních kromě posledního s Kokonínem se zastavoval čas, takže utkání byla opravdu vyrovnaná a končila vítězstvím o jeden dva góly,“ poukázal další z úspěšných obhájců titulu Vítězslav Tůma.

Chybělo málo a pořadí vypadalo jinak. V duelu s Kokonínem, vítězem veteránské soutěže na Liberecku, Botafogo ve velkém stylu obracelo skóre. „Během pěti minut jsme dali pět gólů. Všechno, na co jsme sáhli, nám vyšlo! Jestli už byl soupeř unavený, nevíme. Kokonín vypadal z týmů nejlépe, báli jsme se ho, ale nakonec to dobře dopadlo. A přitom jim stačilo o gól prohrát, aby byli první…“

Nejpilnějším střelcem Srubce a zároveň celého turnaje se stal s pěti góly Miroslav Račák, jenž se hned v prvním duelu s Varnsdorfem blýskl hattrickem.

Akci pořádala MŠSF Praha. „Těší nás, že úroveň veteránských týmů se stále zlepšuje, je to vyrovnané,“ podotýká Oldřich Novotný. „Vyhrát je čím dál těžší. A už je znát rozdíl, když hrajete s chlapy, kterým je čtyřicet, zatímco nám je šestačtyřicet, sedmačtyřicet. Věkový průměr týmu máme asi čtyřicet čtyři let. Stárneme…“ Veteránští mistři republiky se už tradičně touto dobou chystají na klubové mistrovství Evropy. Letos zamíří na poloostrov Krym. „Pojedeme v osmi, nanejvýš devíti lidech,“ avizuje Vítězslav Tůma, že sestava bude štíhlejší, než bylo v minulých letech zvykem.

Osm letenek už Vykov České Budějovice (pod tímto názvem nastupuje na mezinárodní scéně) objednal. Různé povinnosti nedovolí odcestovat ve stejném složení jako v březnu do Prahy. „Ale turnaj se dá v osmi lidech odehrát, protože nás tam čeká jeden zápas za den, zatímco v Praze jsme odehráli tři za jedno dopoledne,“ vysvětlují kmenoví hráči Botafoga Srubec.