S boxem začal v šestnácti letech a už v roce 1969 ovládl mistrovství Moravy. „To bylo jako zvítězit na mistrovství republiky, tehdy panovala silná konkurence,“ vzpomínal nedávno v rozhovoru pro Deník.

Rok nato přestoupil do Českých Budějovic, ve váze do 75 kilogramů pravidelně boxoval extraligu. Ovládl i šampionát Čech, ale jeho největší úspěch bylo zlato z mistrovství Československa. Povedené výkony ho vynesly do reprezentace, v jejím dresu nastupoval proti Kubáncům, Polákům či Rakušanům.

PŘIŠEL O OLYMPIÁDU

Nechybělo mnoho a podíval se na olympijské hry v Mnichově 1972. I když jak sám říkal, asi pro to ani víc udělat nemohl. „Boxovali jsme v Budějovicích s Králem z Dukly Olomouc. Říkalo se, že kdo vyhraje, pojede na olympiádu. Krále dvakrát počítali, měl být třikrát, jenže byl Pražák a voják v Dukle, takže jsem znovu zbytečně prohrál. Trenéři taky říkali, že jsem měl jet na olympiádu, bohužel jsem nejel. Král tam vypadl v prvním kole,“ popsal Andert, jenž si zahrál i menší role ve filmech Pěsti ve tmě a Kamarád do deště 2.

Po šesti letech na jihu Čech se vrátil do Brna, kde zakončil kariéru s devadesáti odboxovanými souboji. Živil se poté jako řidič nákladního auta a postupně si dodělával trenérské vzdělání. A v roce 1988 se ujal Komety, s níž už za rok ovládl první ligu. V roce 1997 založil vlastní klub Knokaut Brno, s nímž oslavil postup do první ligy.

Jaromír Andert boxoval za československou reprezentaci a stále v roli kouče vede svěřence v Knokautu Brno.
Přišel o hlavní roli ve filmu i olympiádu. Box přesto zůstal Andertovou vášní

Trénování se věnoval ještě před dvěma lety a sportem žil neustále, box sledoval i v posledních a nejtěžších chvílích jeho života. Vychoval řadu medailistů z mistrovství republiky, kteří jej za jeho přístup uznávali. „Vždy mě lákalo dovést někoho k nejvyšším metám. Snažím se tým stmelit, aby kluci i holky chodili poctivě na tréninky a byli z nich charakterní lidé,“ vyprávěl Andert.

Další už bohužel nevychová. S jeho skonem přišel box o výraznost osobnost.

Čest jeho památce!