Potvrdil to i v letošní extraligové derniéře proti společenství Děčína a Mostu, kdy po tuhém boji dokázal vybodovat ve váze do 81 kilogramů Libiče a přispěl tak k cennému vítězství svého týmu 12:6.

Oba soupeři už se spolu jednou střetli. „Bylo to zhruba před rokem a půl. Tehdy jsem vyhrál, ale bylo to ještě v pětasedmdesátce. Bylo to podobný zápas jako teď v neděli,“ říká Kopečný, jenž připustil, že mu v průběhu duelu začínaly docházet síly. „To bylo stejné jako v našem prvním utkání. Tam jsem navíc musel shazovat di nižší váhy, což člověku nikdy nepřidá.“

V nedělním duelu šel Kopečný skutečně nadoraz. „Další kolo už bych boxovat nemohl,“ tvrdí. „Nechal jsem v ringu všechno,“ příkývne. Hodně mu prý pomohla podpora z hlediště. „Když tam má člověk rodinu, která mu fandí, tak v sobě najde i poslední síly. Vyčerpávající to ale bylo opravdu hodně a jsem rád, že jsem nakonec vyhrál.“

Když šel bezprostředně po utkání na vyhlášení vítěze, nebyl si Kopečný zdaleka jistý, že zvítězil. „Člověk vždycky doufá, že zazní jeho jméno. Rozhodčí už ale dokázali otočit úplně jasné zápasy, takže jistota není nikdy,“ připouští.

Přestože na závěrečný letošní duel byl vstup zdarma, divácká kulisa nebyla taková, na jakou jsou boxeři v Gerbeře zvyklí. Kopečný to připisuje především pozdnímu termínu. „Je léto a lidi už mají úplně jiné starosti než box. Nebyl to dobrý termín. Lidi nepřišlo tolik, přesto máme jednoznačně nejlepší publikum v republice. Tolik diváků jako u nás nechodí ve všech ostatních městech dohromady,“ chválí českobudějovické fanoušky. „Atmosféra je u nás perfektní.“

K boxu se Kopečný vrátil po roční pauze. „Dodělával jsem vysokou školu a ženil jsem se, takže toho bylo dost. Chvíli pak trvá, než se do toho člověk znovu dostane. V ringu je to pak znát, že měl člověk přestávku,“ uvědomuje si.

V osmadvaceti letech boxer s titulem Magistra nepomýšlí na konec kariéry. „Pokud mi dá trenér důvěru, tak budu určitě boxovat ještě celou příští sezonu. Pak se uvidí. Plánujeme s manželkou založení rodiny, takže tomu nechávám volný průběh. Příští sezonu však určitě boxovat budu,“ ujišťuje.

Díky vítězství nad severočeským společenstvím si Samson zajistil čtvrté místo v konečné tabulce extraligy, což znamená posun o jednu příčku oproti loňskému ročníku. „Ostatní soupeři mají ve svých týmech cizince. My jako jediný ne, takže čtvrté místo bereme,“ tvrdí a je přesvědčen, že příští rok by mohl jeho celek bojovat o bronzové medaile. „Je to určitě v našich silách. Je otázkou, jestli zůstane náš kádr pohromadě. V každém případě se o třetí místo popereme,“ slibuje.