Jistotu mají Jihočeši ve váze do 75 kilogramů, kde nastupuje dvacetiletý Michal Vodárek. Ten se dostal v poslední době do výborné formy a prostějovského Pírka doslova deklasoval. Hostující boxer byl po jednom z řady těžkých úderů počítán a nakonec byl rád, že zápas neskončil před limitem.


Přitom Pírko rozhodně není žádný nazdárek a v domácím ringu dokázal porazit i českobudějovického bombarďáka Jiřího Bursu. „Jirka mu to ale doma vrátil,“ připomíná Vodárek vítězství svého kolegy.


Před výbornými fanoušky v Gerbeře neponechával od začátku duelu nic náhodě a zasypal soupeře řadou drtivých úderů. „Je to vysoký, nepříjemný soupeř. Snažil jsem se kontrovat a dělat body. Mohl to být pro diváky docela hezký box,“ vrací se k zápasu.

Kvalitní soupeř

Pírko je vysoký borec, ale výhodu podstatně delších paží zužitkovat nedokázal. „Výhoda to pro něj určitě je. Pokud toho větší boxer dokáže využít, tak může kontrovat na větší dálku a ten menší se k němu nedostane. Proto jsem musel být aktivnější než soupeř a dostat se k němu co nejblíže,“ naznačuje recept na úspěch v těžkém duelu.


Vodárek nakonec vyhrál na body, ale naprosto přesvědčivě. Jednou soupeře zasáhl tak, že od pádu mezi diváky ho zachránily jen provazy, a musel být počítán. „Dvakrát jsem ho nahulil a jednou skoro spadl, takže ho rozhodčí odpočítal. Ale doboxoval to, což mu určitě slouží ke cti,“ s respektem hovoří o poraženém sokovi.


Celkově Samson prohrál nejtěsnějším možným poměrem. „Byl to hodně vyrovnaný zápas, který jsme mohli vyhrát. Jsem přesvědčen, že rozhodčí obrali o vítězství Petra Stejspala s Dunkou ve váze do sedmapadesáti kilogramů. Tyhle dva body nám chyběly k celkovému vítězství,“ zlobil se. „Všichni jsme se snažili a byly to výborné zápasy,“ tvrdí.

Vítěz z Lince

Vodárek se dostal v posledních týdnech do opravdu mimořádné formy. Tu potvrdil i o týden dříve, když vyhrál mezinárodní turnaj v rakouském Linci. „V semifinále jsem porazil černocha, který boxoval za Dánsko, a ve finále Maďara, jenž vynechal mistrovství světa v Chicagu jenom kvůli zranění. Porazil jsem ho na body a za tohle vítězství jsem moc rád,“ pochvaluje si.


Výborná forma ale nepřišla náhodou. „Tři měsíce poctivě makám a ani jsem si nebyl někde zapařit,“ směje se. „Fyzičku mám určitě dobrou. Rád bych to zúročil v extralize i v mezinárodních turnajích, protože jsem se teď dostal i do reprezentace,“ přeje si.


Nejen boxem ale Vodárek žije. Studuje totiž Zemědělskou fakultu Jihočeské univerzity. „První ročník jsem zdárně zakončil a teď jsem ve druháku. Snažím se studovat co nejlépe. Není jednoduché skloubit studium s boxem, ale dělám, co mohu,“ dušuje se.