Povedlo se, i když jen dočasně. Stál u největších úspěchů mužů a loni prožil v klubu předčasný vrchol, když dovedl starší dorost v extralize na 4. místo.


V BSK ČB končíte. Proč?
Milan Janda: Myslím, že je správné dát si oddych, třeba ne úplně. Přemýšlel jsem o tom už několikrát. Zatím nemám představu, jak to bude vypadat dál. Ve Strakonicích chlapi mají šanci vyhrát oblastní přebor, a tím pádem postoupit do třetí ligy. Jestli pak budu tam, zatím nejsem stoprocentně rozhodnut. Mám v hlavě pár možností, ale zatím nevím, co se vyvrbí, jak to všechno dopadne. V danou chvíli je asi nepřiměřené, a pro klub také drahé, abych třikrát týdně dojížděl do Budějovic, proto jsme se dohodli, že skončím.


Vaše působení je asi těžké zhodnotit několika větami. Přesto se o to pokuste.
Jestli se nepletu, v Českých Budějovicích jsem prožil šest nádherných sezon. Od chvíle, kdy se koupila třetí liga a nikdo nevěděl, jestli je družstvo schopné v ní obstát, až po nádherná utkání ve třetí lize, postup v Českém poháru mezi nejlepších osm a druhou ligu s kluky, kteří dneska hrají nejvyšší soutěž! To byly krásné roky a zkušenosti. Další sezona, která stála za to, byla ta loňská se starším dorostem – to byla taky parádní práce. Tomáši Hejpetrovi jsem říkal, že i kdybych se v Českých Budějovicích už neobjevil, budu na ně vždycky vzpomínat nesmírně pozitivně. Už díky tomu, jaké mi tu lidé, kteří se okolo klubu pohybují, vytvořili zázemí. Poučil jsem se, že takhle se basketbal dělat dá, i když ne všude se to daří. Na mém působení vidím z naprosté většina pozitiva.


Padá s vaším odchodem nadstandardní spolupráce se Strakonicemi? Martin Janda nebo Radan Tesař odváděli BSK cenné služby.
To záleží na nich, jestli budou chtít. Druhá věc je, kde Radan bude studovat. Ponechám to na jejich rozhodnutí. Byli bychom rádi, aby se třetí liga mužů hrála ve Strakonicích, aby mohli hrát stejnou soutěž doma. Po zápasech s Kaplicí (Strakonice prohrály, pozn.) a Vimperkem se uvidí.


Souvisí váš odchod se současným stavem budějovického basketbalu? Vypadá to, že na bývalou úroveň dlouho nemusí dostat.
Asi ano. Dosáhl výsledku, který je na možnosti klubu, hráčskou základnu a celkové postavení basketbalu v Českých Budějovicích nadstandardní. V obrovské konkurenci dalších sportů bude basketbalu chvíli trvat, než se mu podaří dát dohromady podobnou partu, jakou vytvořili Landa, Kraus nebo Procházka. Snad se konsolidovala třetí liga, věřím, že ji Budějovice budou schopny hrát i v dalších sezonách. Realita je, že výkonnost mládeže už není taková, aby výrazně podporovala tým mužů. Snad se zase nějaký silný ročník objeví.


V jednom kolektivu jste měl Krause, Landu, Procházku, Englického. Myslíte, že ještě někdy v trenérské kariéře povedete tak silné družstvo jako v BSK?
Obávám se, že už asi ne! Pro mne to byl – z hlediska současných možností – vrchol působení v mužských složkách.


Máte na rozloučenou nějakou radu nebo doporučení pro své bývalé kolegy – trenéry v BSK? Co třeba dělat jinak, aby v budoucnu na úspěšnou éru navázali?
Mám – a snad už se realizuje. Dva roky jsem říkal Marku Kosovi, aby se vrhnul na ročník malých kluků a dělal s nimi tak, jako kdysi s Krusem nebo Procházkou, jinak tu družstva nebudou mít vysokou kvalitu. Takže Marek skončil s dorostem, který mu čtyři roky bral neadekvátně moc času i sil a hráči mu vynaložené úsilí ani jednou nedokázali vrátit zpátky. Teď vede skupinu malých děcek a to je, myslím, cesta, která má smysl. Snad to s nimi dotáhne co nejvýše, třeba se ti malí kluci přiblíží těm, s nimiž kdysi začínal.