Americký fotbal se sice v Českých Budějovicích hraje již několikátý rok, ale nedělní (1. července) úspěch je historicky nejdůležitějším bodem kariéry většiny kluků z Hellboys. Po velmi úspěšné základní části, kdy si budějovičtí Hellboys poradili se všemi týmy, které při cestě za zlatem potkali, nastoupili do finálového zápasu s poměrně velkým sebevědomím. Na sokolském hřišti se postavili proti znojemským Rytířům, které v základní části přehráli 2:21 ve Znojmě a 26:12 na domácím hřišti.

Znojmo se na začátku nechtělo nechat uchvátit budějovickým peklem – ani první touchdown v půldruhé minutě zápasu, pro který doběhl Zdeněk Čech, korunovaný navíc dvoubodovým potvrzením, ani zničující vedro je neodradilo od pěkných akcí. Knights tentokráte přijeli velmi dobře sehraní, s možností a s ní spojeným odhodláním i přes neúspěch v základní části přehrát ve finále Budějovice a odvézt si ligové vítězství do Znojma.

První půle zápasu tak byla velmi vyrovnaná, což se potvrdilo v 7. minutě – Znojemští vyrovnali na 8:8, když na 10yardové vzdálenosti budějovické obraně utekl Jiří Šmahaj. O pár minut později skórovali díky povedenému safety, a dostali se tak do vedení. Boj o to, kdo se půjde v polovině zápasu osvěžit s větší radostí, byl urputný, pro diváky atraktivní. Minutu před koncem nakonec zvládli Hellboys ještě díky Filipu Bakotovi otočit a z hřiště týmy odcházely za stavu 14:10 pro domácí.

Druhá polovina zápasů přinesla mnoho zajímavých akcí, ale odhodlání obou útoků brzdila skvělá obrana na obou stranách. Diváci tak mohli vidět už jen jediný touchdown, a to v podání Jana Klokočky. Konečné skóre 20:10 tak potvrdilo herní převahu Budweis Hellboys.

„Kluci dneska hráli neskutečně. První polovina zápasu byla trochu nejistá, týmu Knights šlo o všechno, tak hráli jako o život. Na naší straně byla znát trochu laxnost, ale od půlky zápasu jsme ukázali, že máme navrch," chválí si výsledek Petr Soumar, hrající trenér budějovických Hellboys.

Hellboys tak uzavřeli sezónu a ke konci prázdnin začnou s tréninkem na celorepublikové turnaje.

Autor: Michaela Votavová