Na Hanou se vydala v roce 2019, když opustila po 7 letech brněnské Královo Pole. Do jihomoravské metropole zamířila coby patnáctiletá teenagerka z Hlincovky, aby mohla rozvinout svůj talent s vidinou nejvyšší ženské soutěže. Právě ta totiž v Jihočeském kraji citelně schází.

„Je to určitě škoda. Už je to hrozně dávno, co jsem si říkala, že bych v Budějovicích ráda zůstala. Jenom jsem zatím neměla tu možnost. Je tady chlapský volejbal na špičkové úrovni a je škoda, že i ženy nemají svůj tým,“ říká čtyřiadvacetiletá univerzálka Kopáčová. „Kdyby byla možnost, tak bych o ní určitě přemýšlela a myslím si, že bych nebyla sama,“ dodává.

Odchovankyně Hlincovky v extralize nepůsobí sama, když se na Olympu potkala s Michaelou Brichtovou. V Ostravě pak najdete Sandru Skřivanovou (za svobodna Kotlabovou pozn. redakce) a talentovanou Nelu Jasečkovou.

Jihočeška Gabriela KopáčováJihočeška Gabriela KopáčováZdroj: Deník/ Olymp Praha"Jihočeskému volejbalu by ženský tým v nejvyšší soutěži slušel. Talentované hráčky by mohly svůj potenciál rozvíjet v regionu a nemusely odcházet v mladém věku pryč."

Nyní však zpátky ke Gabriele Kopáčové a jejímu angažmá v Prostějově.

„Byla jsem tam dva a půl roku. Myslím si, že dva roky byly pro mě podařené,“ vzpomíná na své působení u několikanásobných mistryň České republiky.

Statistiky mluví stejně, když podle nich byla stěžejní útočnou silou svého týmu a patřila ke špičce i v rámci celé extraligy. Výkony ji vynesly až do ženského reprezentačního výběru. Málokdo však ví, že ji během angažmá na Hané sužovaly problémy s patou.

„Cítila jsem bolest už v první sezoně. Tu druhou sezonu jsem odehrála více méně celou v bolestech a pod prášky. Tréninky jsem šla přes bolest a při zápasech, abych byla stoprocentní, tak jsem si vzala prášky na utlumení bolesti,“ vypráví o svých zdravotních patáliích Gabriela Kopáčová.

Ty vyvrcholily na jaře 2021, když sympatická univerzálka musela odmítnout reprezentační pozvánku a zamířila na operační sál.

„Dostala jsem se ke skvělému fyzioterapeutovi pana Polákovi, který mě doporučil k doktorovi Macháčkovi. Tam přišli na to, že mám čtyři kostní výrůstky na patě a natrženou achilovku. Řekli mi, že s tím okamžitě musím něco dělat, že už bych si nemusela vůbec zahrát,“ popisuje nález od prostějovského odborníka. „Jsem jim oběma moc vděčná za jejich přístup a péči, kterou mi dali,“ děkuje na dálku svým zachráncům Gabriela Kopáčová.

Návrat na palubovku byl po složité operaci náročný. Na hřišti bylo vidět, že obávaná univerzálka má do bývalé pohody, kdy strašila obranu soupeřek, daleko. Celá situace vyústila až v její lednový konec. Byl bleskový a nedůstojný.

Jihostroj zahájil nejen sezonu, ale také školní rok
Volejbalisté Jihostroje začali školní rok. Michálek přeje samé jedničky

„Oznámili mi to mailem,“ vypraví suše Gabriela Kopáčová. Nebyl čas, ztrácet čas. Do akce se vložil Martin Lébl, bývalý výborný reprezentační blokař a nyní hráčský agent.

„S agentem jsme začali řešit co bude dál. Shodou okolností se mu pár dní předtím ozval Stanislav Mitáč z Olympu, že by měl o mě výhledově zájem,“ odkrývá okolnosti kolem jejího přesunu do Prahy. „Měla jsem více možností i zahraničí, ale vzhledem k tomu, že jsem v polovině sezony nebyla rozehraná. Nechtěla jsem jít do zahraničí. Mám v sobě, že když tam půjdu, tak chci být připravená,“ dodává Kopáčová. Celek z Vršovic, kde Policejní volejbalový klub působí, šel v zimě trochu do neznáma. Každopádně čas ukázal, že udělal dobře. Šikovná univerzálka se postupem času rozehrála.

„Všechny holky mě vzaly, trenéři taky a jsem ráda, že tam můžu být,“ vrací se k přesunu na pražský Olymp Kopáčová. Tomu se pro letošní ročník podařilo udržet klubovou oporu a reprezentantku Pavlínu Šimáňovou. Z Olomouce získal nahrávačku Nicole Šmídovou a asistenta trenéra Lukáše Mička. A chystá i jeden velký návrat.

I to přesvědčilo Gabrielu Kopáčovou v setrvání v Praze, kde jí podali v zimě pomocnou ruku a ona jim chce důvěru splatit. „Domluvili jsme se na dohrání sezony s tím, že když se mnou budou spokojení, tak prodloužíme o další rok,“ vypráví o lednové ústní dohodě s pražským klubem.

Slovní dohody se drží pomálu, ale rodačka z Českých Budějovic s tím nemá problém. „V Praze jsem spokojená a máme tu rozdělanou práci. Zázemí je na Olympu super a tréninky mě posouvají,“ těší se na nadcházející ročník 184 centimetrů vysoká univerzálka. Volejbaloví fanoušci se mají v Praze nač těšit.

„Chceme si sáhnout na medaile. Máme sice celkem mladý tým, ale holky jsou šikovné a je tu pár zkušených holek. Věřím, že na to máme,“ hlásí odhodlaně Gabriela Kopáčová a dodává: „Budeme se snažit hrát bojovný volejbal. Myslím si, že by to mohla být jedna z našich zbraní a diváky tím chceme nalákat na tribuny.“

Sama k tomu může Pražankám výrazně přispět svými výkony na palubovce. „Potřebuji se trošku zvednout z toho, co bylo. Zdravotně jsem v pořádku a fyzicky se cítím dobře. Spíš jde trošku o hlavu, abych si ujasnila své priority. Uvědomila si, co jsem za hráčku a převedla to do zápasu,“ přemýšlí nahlas Gabriela Kopáčová. Podaří se jí to? To se dozvíme až v říjnu, neboť začátek extraligového ročníku je posunutý skrz reprezentační kvalifikaci na mistrovství Evropy ve Finsku 2023 a následné MS žen, které hostí na přelomu září a října Polsko s Holandskem.

A právě reprezentace je její další motivací. Ač je členkou širšího reprezentačního výběru, tak šanci ve výběru Jannise Athanasopoulose pro kvalifikační duely o účast na ME a potažmo MS nedostala. „Mluvila jsem s trenérem a říkal, že je rád, že jsem se vrátila. Byla jsem pak na soustředění v Chorvatsku, kdy za námi přišel, že by chtěl vidět i ostatní hráčky,“ vypráví o pohovoru s řeckým stratégem zkraje léta.

Od té doby na svou další reprezentaci čeká. „Věřím, že holky kvalifikaci zvládnou a držím jim palce,“ fandí na dálku Gabriela Kopáčová, která má před sebou letos výzvu v podobě volejbalového restartu.
(Tomáš Příhoda)