Čest kdysi výstavní síně jihočeské cyklistické královny – silnice – tak zachraňují jednotlivci, kteří jsou roztroušeni v týmech doma i v zahraničí.
Jedním z nich je i Martin Boubal z Jickovic nedaleko Milevska, jezdící za německou stáj Stadler Veloclub Ratisbona z Řezna (Regensburg), jenž po výborných výsledcích v letošní sezoně dokonce vede Český silniční poháru.


Na etapovém závodě v Lidicích vás porazil jen Andrle a Kadlec. To je hodně dobrý výsledek…
Do závodu jsem šel úplně bez stresu po menší pauze, takže o to je ten výsledek cennější. Jsem rád, že jsem vydržel v kontaktu s těmi nejlepšími. Ale hodně mi pomohl tým, kluci fakt dobře jeli, chytali nástupy.

Jezdíte v německém týmu, takže vám v Lidicích pomáhali samí Němci?
Kromě mě jsou v týmu jen Němci. Dva mladí kluci, co jsou první rok v mužích, ostatním je kolem sedmadvaceti let.

První tři v pořadí měli stejný čas. Čím to bylo?
Někdo si na to po závodě dost stěžoval, ale v jednotlivých etapách se za umístění na prvních třech místech nedávala bonifikace. Ale všichni to věděli před startem, takže si myslím, že to byly po závodě zbytečné dohady. Navíc etapy na Lidicích mají dost těžké profily, takže se mohlo rozhodnout už na trati.

Neměl jste i vy chuť na celkové vítězství? A co rozhodlo o tom, že jste nakonec byl třetí právě vy?
V poslední etapě už to bylo těžké, ta se jela hodně podle týmové taktiky. Ve třetí, té nejtěžší Křivoklátské, jsem na to neměl. Byl jsem rád, že jsem s těmi nejlepšími vydržel. A právě tam se rozhodlo o celkovém vítězi. Mezi těmi, kdo měli na konci stejný čas, rozhodovalo pořadí ve třetí etapě. Tam jsme šli do spurtu právě Andrle, Kadlec a já, tak to dopadlo i v konečném pořadí.

Být třetí v Lidicích je pro vás velký úspěch?
Úspěch to je, ale není největší, to ne.

Seriálu Českého poháru po pěti závodech vedete. To je v konkurenci velkých českých týmů dost paradox…
Jelo se zatím pět závodů a já je jel všechny. Navíc jsem v každém bodoval, takže to je znát. Na úvod jsem byl na Bíteši jedenáctý, v Pičíně jsem vyhrál a Benešově nad Ploučnicí jsem byl pátý. Pak se jela ještě dvě kritéria, ale ty už se tak hodně nebodují. Ale i tady jsem nějaké body získal.

Jak si vysvětlujete, že máte letos tak dobrou formu?
Hned po Bíteši jsme letěli na závod Okolo Mallorky. Po návratu jsem měl životní formu. Ty závody byly opravdu kvalitní, i konkurence, takže mi hodně daly. Byl jsem tam dokonce ve třetí etapě třetí, což je můj největší životní úspěch.

Jaký máte jinak s týmem program?
Především jednorázovky pro kontinentální týmy, hlavně v Německu. Ale když jsem teď první v poháru, tak mi dali v týmu prostor, abych mohl na všechny závody i v Čechách.

Takže určitě pojedete i mistrovství republiky v Jindřichově Hradci koncem června…
Určitě. A s ohledem na pohár i časovku v Třeboni.

A na mistrovství republiky jste při praven dobře?
Hlavně bych chtěl říct, že jsem trochu rozčarovaný z trati. V Hradci byly vždycky při závodech Českého poháru těžké tratě, ale na mistrák udělali dost lehkou. Hodně nahrává větším týmům. To mě mrzí.

To vypadá, že jste to vzdal předem…
To ne, ale k tomu závodu nastoupím úplně bez stresu a uvidím. Trať je dost dlouhá, skoro dvě stě kilometrů, to se může stát cokoli. Ale stejně nemohu nic plánovat, nemám nikoho, s kým bychom si pomohli.

A co ostatní samotáři? Ti, co jezdí v Německu či Rakousku?
Uvidím. Možná Richard Faltus, Adam Homolka… Ale je to mistrák, kde chce každý uspět.