Na předměstí Lince startovala rakouská sezona už po devětačtyřicáté. „Je to tradiční závod, který otevírá sezonu. Stejně jako u nás Bíteš,“ zmiňuje Homolka českou jarní klasiku Brno – Velká Bíteš – Brno.

Teprve druhým rokem se ale jezdí na novém okruhu, který Adamu Homolkovi hodně sedí. V loňském roce tam byl druhý. „Ten okruh je podstatně těžší, ale mně sedí,“ pochvaluje si Jihočech a doplňuje: „Ale mně se dařilo i na tom původním okruhu.“ V roce 2001, kdy v Rakousku začínal, skončil v Leondingu celkově devátý a vyhrál kategorii do třiadvaceti let. V dalších letech byl Homolka sedmý, třetí, v roce 2004 nestartoval pro nemoc, rok poté byl pátý, v loni druhý a letos konečně vyhrál. „Ale je to jednorázovka, rozhodují maličkosti. Klidně jsem mohl být i padesátý,“ skromně dodává českobudějovický rodák.

Závod se nevyvíjel pro Adama Homolku příliš dobře, ale zkušený závodník zůstával v klidu. „Asi na třicátém kilometru ujela sedmičlenná skupina, která si vypracovala až čtyřminutový náskok. Zdálo se, že je závod rozhodnutý, ale já jsem pořád věřil, že je dojedeme,“ říká k 156 kilometrů dlouhému závodu.

A stalo se, dvacetičlenná skupina pohltila uprchlíky asi padesát kilometrů před cílem. „Závod vlastně začal znovu,“ podotýká Homolka. „Začalo se hodně nastupovat, rozhodující únik jsem vyprovokoval já. Nastoupil jsem ve sjezdu, to nikdo nečekal. Přidali se ke mně Rakušané Rucker (Elk) a Riedesser (Volksbank), takže jsme jeli ve třech.“

Ale situace taková až do cíle nezůstala. Únik se zkomplikoval. „Sedm kilometrů před cílem nás dojela dvojice Starzengruber z Elku a Čech Bárta z týmu Sonnenhaus, takže najednou ve skupině měli přesilu zástupci Elku,“ zaznamenal Adam Homolka.

V posledním kopci se ale pětice opět roztrhala a na čele zůstalo zase trio. Místo Riedessera tam byl ale Homolkův krajan Bárta.

Přijelo se do Leondingu a tedy do závěrečného spurtu. „Do cíle vede pět set metrů dlouhá rovinka po široké silnici, která mírně stoupá, ale těsně před cílem je esovitá zatáčka na dlažbě,“ popisuje Homolka.

Závěrečné metry Jihočech dobře zná, to byla výhoda. „Věděl jsem, že v tom esíčku musím být první, takže jsem nastoupil tři sta metrů před cílem a povedlo se to tak, že jsem byl v cíli se solidním náskokem dvou vteřin,“ prožívá ještě jednou závěr.

Tým Swiat – Teka tedy vyhrál a vedení stáje bylo s výkonem českého cyklisty velmi spokojeno. „Závodu je věnována velká pozornost veřejnosti i médii, takže v týmu byla velká spokojenost,“ říká Homolka.

Ale prvním vítězstvím sezona nekončí. „Dalším cílem je udržet žlutý dres vedoucího závodníka Rakouského poháru co nejdéle. Když to vyjde, tak možná až do konce sezony. Rozhodně by se v týmu nikdo by se nezlobil,“ usmívá se spokojený vítěz prvního závodu Rakouského poháru, který se jel v neděli v Leondingu.