A nevedl si špatně.

Jenomže tatínek Petra Kováře hrával extraligu volejbalu, a tak brzy bylo rozhodnuto.

Beky, jak říkají tátovi i synovi, se vydal pod vysokou síť.

Ta pro něj vždy byla opravdu doslova vysoká, do dvoumetrových rozměrů nedorostl, proto ve volejbalové sestavě plnil roli libera.

Dotáhl to nejprve do českých mládežnických reprezentačních výběrů, pak do mužské extraligy.

V dresu Opavy mu ještě medaile z nejvyšší soutěže těsně unikla, Slezané skončili čtvrtí, po odchodu na zahraniční angažmá už to ale cinklo. A třikrát!

Petr Kovář si ze Ženevy přivezl domů jednu zlatou a dvě stříbrné medaile, které vybojoval v tamní nejvyšší soutěži. Domů už se nevracel do středních Čech, kde vyrůstal, ale na český jih.

Kam? Do Českých Budějovic.

A proč? Vystudoval Jihočeskou univerzitu, obor Rybářství a ochrana vod. Rybaření je pro ně totiž celoživotním tématem. Má-li volno, už je na rybách. Nejraději u Lipna, ale v létě třeba i ve Skandinávii.

Pod Černou věží se zabydlel natolik, že se tu oženil a v úvodu roku 2020 očekávají s manželkou Julií narození prvního potomka.

Co dělá dnes? „Stavíme na Srubci. O zábavu mám postaráno,“ usmívá se sympatický mladík.

Dnes už bývalý volejbalista se profesně věnuje bezpečnosti práce. A jak má ve zvyku, když už se pro něco rozhodne, tak pracovní povinnosti plní na sto procent.