„Je to hra nervů,“ usmívá se čtyřiatřicetiletý blokař Jihostroje Radek Mach. A k tomu kapitán a srdcař týmu. Letos nastupuje do svého desátého finále. Bilanci má skvostnou – sedm zlatých medailí a jen dvě stříbrné.

Také Dukla se opírá o zkušeného a úspěšného kapitána. Blokaři Aleši Správkovi je dokonce čtyřicet. A pyšní se třemi tituly. „Volejbalový um už dávno nerozhoduje. Všechno se točí okolo nasazení a morálky,“ zdůrazňuje.

Možná právě ta odvrátila ve středu mistrovské oslavy. Pro nezasvěcené: hráči Jihostroje vedli na palubovce Dukly 2:1 na sety a 15:12. Jenže přišla ztráta a míč si vzal smečař domácích Bartosz Pietruczuk. „Jeho čtyři servisy nás vrátily zpátky do hry. Budějky byly psychicky nahoře, najednou prohrávaly

a úplně vypadly z tempa,“ popisuje Správka.

Opora Jihostroje nedokáže zkrat stále pochopit. „Byli jsme blízko a poznali, že poslední krok je nejtěžší. Snad už jsme se viděli jako vítězové. Kdo ví?“ přemítá Mach.

VĚRNĚJŠÍ FANOUŠCI, PESTŘEJŠÍ HRA

Dlouho ale jihočeskému kapitánovi zasmušilý tón nevydrží. „Svět se nezhroutí. Všichni naši fanoušci jsou vlastně rádi, že se mohou jít podívat na rozhodující zápas sezony do své haly,“ nasadí opět pozitivní tón.

Na příznivce bude Mach hodně spoléhat. „Troufnu si tvrdit, že jsou lepší než liberečtí. Ti přijdou jen, pokud hraje Dukla o titul. Naši jsou věrnější, nikdy nás nezatracují. Jde o volejbalové fajnšmekry,“ chválí.

Další komplimenty míří na jih Čech od odborníků a dokonce i protivníků. Projev nahrávače Miguela Angela De Ama mnohým učaroval.

„I jako soupeře mě těší, že máme v extralize takového nahrávače,“ oceňuje Správka. „Hraje pestře, nečitelně, zku-šeně.“

To Liberec preferuje jasný styl. Padesát procent míčů míří na hvězdného univerzála, jenž ví jak chutná triumf v Lize mistrů, Jana Štokra. „Byla by škoda ho nevyužít. Ve finále jsou ale podstatní všichni. Ani Honza bez dobrého zásahu v poli a kvalitní nahrávky balon nesloží,“ míní liberecký kapitán.

A jeho jihočeský protějšek k tématu doplňuje: „Víme,

že balon asi půjde na Štokra. Kdykoli se ale začneme soustředit na něj, uvolní se prostor pro jeho spoluhráče. A ti útočí bez obrany. Hrajeme takové volejbalové šachy.“

HLEDÁNÍ POHODY A PROSLOVY KAPITÁNŮ

Finálová série klade vysoké nároky na psychiku obou táborů. Kdo udrží nervy, bude slavit.

„Sešli jsme v sauně. I trenér v ní byl. Promluvili jsme si

o všem. I já jsem měl poměrně dlouhou řeč. Snažili jsme se vzájemně uklidnit a vyčis-tit hlavy,“ prozrazuje Mach.

Severočeši použili v tuzemsku osvědčenější metodu. „My jsme pokecali na pivu. Samozřejmě na jednom. Víc si jich dáme až v neděli,“ plánuje Správka. „Řeč jsem tentokrát neměl. Já už teď mluvím a radím všem celé zápasy. Téma finále jsme si zakázali. Bavili jsme se o všem jiném, jen ne o volejbale,“ dodává s úsměvem.