Froněk se po skončení aktivní dráhy vrhl na podnikání. Teď si k němu přibral i trénování. „Některé podnikatelské aktivity jsem utlumil, takže my zbylo víc času,“ vysvětluje. „Začal jsem se připravovat na Dakar, protože jsem chtěl absolvovat ještě jeden ročník. V té době jsem se potkal s Martinem a domluvili jsme se, že bychom fyzickou přípravu zkusili spolu. Klapalo nám to. Později se mi stal úraz a na Dakar jsem už nemohl odjet. Tak jsem se začal naplno věnovat Martinovi jako trenér,“ popisuje svou cestu k trenérskému řemeslu.

Spolu se svým svěřencem nevynechá jediný trénink. Jezdecký, ani fyzický. „Celá Martinova generace má trochu problém s morálkou,“ všiml si. „Samozřejmě bych si přál, kdyby Martin trénoval víc. Na jeho obranu ale zase musím říct, že ze svých vrstevníků pracuje jednoznačně nejvíc,“ dodá.
Motokrosaři začínají přípravu na další sezonu v prosinci a zhruba až do poloviny ledna je zaměřená pouze na fyzičku. „Pouze pokud je u nás přijatelné počasí, tak se jdeme svézt také na motorce,“ upřesňuje Froněk. „Potom se odjíždí na dva měsíce do Španělska nebo kamkoliv jinam za teplem, kde se dá trénovat na motorce. V tomto období se trénuje většinou šestkrát týdně. To je hlavní část přípravy,“ zdůrazní Froněk.

V sezoně se tréninky přizpůsobují hlavně cestování a financím. „Bohaté týmy posílají své jezdce na závody letecky a on tak stráví na cestě minimum času. My jsme s Martinem všechno objížděli po vlastní ose, což je náročné. Jeli jsme na mistrovství světa do Finska dva dny a pak zase dva dny zpátky. To je člověk rád, že si zabalí věci. Letos to vyšlo tak nešťastně, že jsme od května do července jezdili hrozné dálky, takže na tréninky zbývalo jen málo času,“ posteskne si.

Trenérské vzdělání u Froňka problémem není. „Celý život jsem se zajímal o to, jak sportovat, abych trénoval sebe. Udělal jsem si základní trenérské kurzy, a tak jsem mohl po skončení kariéry provozovat fitness centrum, které mám už dvanáct let.“

Trenérské práce s Martinem Michkem Froňka naplňuje. „To v každém případě,“ přikývne. Trénování se navíc stalo i jeho zdrojem příjmů. „Nemáme peníze jako třeba fotbaloví trenéři, ale přivezli jsme medaili z mistrovství světa, takže uživit se trénováním i v motokrosu dá,“ tvrdí.