Ivana Pokorná: „Od poloviny října jsme každý víkend někde závodily.“

Gymnastky v tréninku zvolily osvědčený model, podle něhož je nejlepší přípravou závod. „Příprava se rozjela už v polovině října, zúčastnily jsme se celostátních soutěží, závodů s mezinárodní účastí, každý víkend jsme někde vystupovaly, všechno vyvrcholilo mistrovstvím republiky v Prostějově,“ rekapituluje trenérka Ivana Pokorná.

Cestovaly jste s gymnastkami dva měsíce po vlastech českých, byla to vhodná příprava?
Určitě. Obětovali jsme gymnastice úplně všechno. Veškerá naše činnost se soustředila na mistrovství republiky ve společných skladbách. Prostějov pro nás byl vlastně už takovým bonbónkem.

Braly v podobném duchu MČR i další české kluby?
Asi ano. Systém je nastavený tak, že volné sestavy jednotlivkyň se cvičí spíš na jaře, společné skladby jsou na programu na podzim. Některé soutěže do toho zasahují, jako třeba náš velký podzimní závod jednotlivkyň, ale je to spíš výjimka. Většinou se kvalitnější kluby soustřeďují v tomto období na společné skladby. Přesně jako my.

Byly nas MČR ve společných skladbách nejlepší gymnastky?
Určitě. Byly tam všechny nejlepší závodnice. Včetně reprezentantek, které jsou v tuto chvíli v Brně. Účastnily se všechny pražské kluby. Zájem o společné skladby je ohromný. I proto jsme se pro příští rok rozhodly, že mistrovství republiky uspořádáme u nás doma.

MČR 2009 se odehraje v českobudějovické Sportovní hale?
Přesně tak. Při soutěžích jednotlivkyň jsou haly prázné, při společných skladbách je to pravý opak. Hala byla tak plná, že se do ní fanoušci málem nevešli. Atmosféra byla jako při kolektivním sportu. V Budějovicích se bude závodit 28. listopadu 2009.

Jak se vám zamlouvaly výkony a výsledky v Prostějově?
Spokojená jsem byla s vystoupením seniorek. Dívky musí zacvičit dvě skladby. Ty se sčítají, z toho vznikne absolutní pořadí, určí se vítěz. A každá skladba se hodnotí ještě zvlášť. Nám se povedlo vybojovat ve víceboji třetí místo, ve skladbě kužele– obruče jsme byly třetí, v obručích čtvrté. Cvičí pět závodnic. Přihlášených jich bylo šest, všechny musí nastoupit, proto jsme v průběhu soutěže dvě v sestavě prohodily. Ze šesti gymnastek jich pět je ze Sportovního centra.

Jak si vedly další kategorie?
Potěšily nás juniorky. Měly opravdu velmi náročnou sestavu. Pět gymnastek cvičilo s pěti stuhami. Trápily nás nemoci a dvě dívky, které nechodí k nám do školy, měly problém s uvolňováním na dopolední přípravu. Natrénovaly jsme daleko méně hodin, než jsme potřebovaly. Ale to, co holky předvedly, jsme až obrečely. První provedení zacvičily nad svoje možnosti. Relativně bez chyby. Do finále šly jako třetí, tam se bohužel první provedení škrtá a druhé už bez chyb nebylo. Celkově jsme skončily čtvrté. Trochu se projevila nervozita, skončily jsme za KP Brno jen o jednu jedinou desetinu.

A nejmladší? Kategorie D?
Děti měly nesmírně obtížnou a krásnou sestavu. Všem se líbily. Tušily jsme, že by mohly mít na medaili. Zahajovaly celý závod, doplatily na nervozitu. Ale musím se jich trochu zsatat, chybovaly všechny týmy. Naše holky skončily o prsa čtvrté. Taková už je prostě gymnastika.


Michaela Šloufová: „V roce 2009 chceme u nás uspořádat mistrovství republiky.“

Trenérka Michalea Šloufová se výraznou měrou podepsala pod choreografii sestavy, kterou na MČR ve společných skladbách zacvičily seniorky SKMG Máj ČB. Provedení se rozhodčím líbilo, oceněno bylo třetí nejvyšší známkou. Z Prostějova putoval do Č. Budějovic bronz. „Holky toho hodně vymyslí, pak to nějak dáváme dohromady.“

Bráníte se označení, že jste autorkou gymnastické sestavy?
Je to společné dílo. Opravdu nemůžu říct, že bych sestavu vymyslela já nebo někdo jiný. Narodí se spousta nápadů, holky pořád zkouší. Jen někdy všechny nápady nedotáhnou až do konce. Tam je třeba závodnice trochu usměrnit. Aby se skladba dala dohromady, aby šla na hudbu. Aby to mělo nějaká pravidla, na to už se gymnastky moc nedívají.

Jak konkrétně sestava vypadá?
Jedna skladba je s pěti obručemi, v ní máme náčiní podle pravidel na příští rok. Mohly jsme si vybrat, mohlo tam být buď pět švihadel nebo pět obručí. Druhá skladba mohla být tři stuhy a dvě švihadla nebo tři obruče a dva páry kuželů. My to zkombinovaly. Vybraly jsme si pět obručí a ve druhé jsou tři obruče a dva páry kuželů.

Přišlo na MČR ve způsobu provedení výrazné zaváhání?
To ne. Žádná viditelná chyba tam tedy nebyla. To mohu říct stoprocentně. Objezdily jsme řadu soutěží po celé republice, můžeme porovnávat. Musím říct, že seniorky už jsou přece jen paličatější, o něco hůř se s nimi spolupracuje. Zdálo se mi, od začátku do toho nešly úplně naplno. I když by na to měly. Je ale třeba říct, že skladby byly velmi náročné. Přesto se mi zdálo, že občas někdo vypouštěl.

Myslíte v přípravě?
Málokdy se na tréninku sešly v takovém rozpoložení, že by všechny na sto procent chtěly. V tom byl problém. Na závodech, ve kterých třeba o nic nešlo, závodnicím taky o nic nešlo. Proto jsem se na ně dost zlobila.

Na MČR už gymnastky SKMG Máj ČB táhly všechny za jeden provaz?
Daly se dohromady. Především psychicky. I když tam byly některé věci, které nezačaly úplně dobře, holky to zachraňovaly. V podstatě zachránily všechno. Kdyby tak pracovaly od začátku, mohl být výsledek ještě lepší.

Byl některý tým, který vás svojí sestavou ohromil?
Nepřekvapilo mě žádné družstvo. Líbily se mi závodnice GiTy Brno. Jen měly staré skladby, se kterými vystupovaly na mistrovství Evropy. Nestihly udělat nové. Cvičily trochu nevýrazně. Ty byly před námi o hodně vepředu. Druhý byl Sokol Praha VII, který ve svém týmu nemá ani jednu reprezentantku. Jsou to dorostenky, nemají skladby tak náročné, i proto nedělají žádné chyby. Je tam to nutné, co musí být, ale nic navíc. Málo nápadů. Ty naše rozhodčí tolik neocení.

Společná skladba je týmovou záležitostí, musíte přesto přistupovat k závodnicícm individuálně?
To už máme dávno vyzkoušené. Na někoho je třeba zakřičet, dostat ho trochu do stresu. Až pak podá ten nejlepší výkon. Na jiného se zase musí o něco jemněji.

Nacvičené skladby teď skončí?
Bohužel. Jen pět obručí necháme na příští rok. Povinné ale budou tři stuhy a dvě švihadla. Ani by nás nebavilo cvičit pořád stejné sestavy. Už se moc těšíme na mistrovství republiky 2009.