I letos jste porazila fotbalisty, hokejisty? Jak ankety vnímáte?
Je to rozhodně mnohem příjemnější než stát na startu. Je to odměna za dřinu, kterou podstupuji v sezoně. Jsem ráda, že mě někdo ocení. Těší mě, že někdo ocení naše snažení. Našimi výkony se snažíme zviditelnit kraj. Jsem ráda, že se vyhlašování koná. Je to pro mě určitě veliká čest.

Vaše sportovní vizitka je velice bohatá, jakého výsledku si vážíte z roku 2007 ze všech nejvíc?
Vypíchla bych šesté místo ve Světovém poháru v Offenburgu a osmé v Champéry na horských kolech. Být v desítce, to byla pro mě největší bomba. Mám radost i z bronzové medaile z mistrovství Evropy v kategorii do třiadvaceti let a ze čtvrtého místa na mistrovství světa.

V uplynulém roce jste se pustila i do kritiky svazu cyklistů?
Nejsem první, kdo cítí, že svaz má problémy, že ne všechno probíhá hladce. Jsem několikátý cyklista, který se pokusil naznačit přes média, doufal, že se hlavní orgán, který zodpovídá za celou cyklistiku v České republice, zamyslí. Bohužel to nějak nefunguje, asi to není dostatečné. Několik lidí si stěžovalo na různé věci. Nemluvím jen o jedné.

Vyjadřujete se jasně, o vyhlášení války svazu ale nechcete slyšet…
Není to žádná válka. Žádný boj. Jen sportovce mrzí, že to neprobíhá hladce, jak by mělo.

V roce 2010 se pojede MS v cyklokrosu v Táboře, nezkusíte tuto atraktivní cyklistickou disciplínu?
Pan Kalaš mi říkal, jestli se nechci připravit. Docela mě to láká. Uvidíme, jak budou vypadat další roky. Přibyly nám další tři závody Světového poháru, ze šesti jich bude devět. To je velká nálož. Už teď to pro mě bylo dost náročné. Chci dál kombinovat silnici a horská kola, ale nevadilo by mi jezdit cyklokros, mohlo by to být zábavné.